VÝSLEDKY PROJEKTU

Výsledky za rok 2022

Využití potenciálu zámeckého parku Zahrádky pro edukaci a presentaci

(N_map - Specializovaná mapa s odborným obsahem)

Specializovaná mapa

Pro co nejlepší uživatelský zážitek doporučujeme otveřít mapu v novém okně.

Zahrádky - Holany. Komponovaná kulturní krajina

(N_map - Specializovaná mapa s odborným obsahem)

Specializovaná mapa

Pro co nejlepší uživatelský zážitek doporučujeme otveřít mapu v novém okně.

Workshop na téma Zahrádky

Dne 20. ledna 2022 se uskutečnil workshop s tématem "Zahrádky - výzkum a prezentace nových poznatků". Zástupci jednotlivých pracovních sekcí představili na konkrétních příkladech aktuální stav plnění cílů projektu. Stěžejním bodem programu byla konkretizace úkolů spojených s procesem finalizace přípravy tematické specializované mapy.

Program workshopu
14:00	Zahájení workshopu, přivítání účastníků - Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.
14:10	Inventarizace architektonických prvků zámku Zahrádky - Mgr.  Veronika Chalupová.
14:30	Stavebněhistorická analýza zámku Zahrádky - PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.
14:45	Zaměření staveb - Mgr. Jan Horák.
14:55	Komponovaná krajina Zahrádecka - Ing. Jana Kohlová.
15:45	Urbanistický vývoj obce Zahrádky - Mgr. Miroslav Kolka a PhDr. Václav Zeman.
16:15	Analýza historických inventářů zámku Zahrádky - Mgr. Tomáš Sekyrka.
16:30	Význam české větve rodu Kouniců pro Zahrádky - Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.
16:45	Historie kostela sv. Barbory a jeho vybavení - PhDr. Vít Honys.
17:15	Nmap: Zahrádky – Holany komponovaná kulturní krajina - Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D.
17:45	Závěrečná diskuse.

Výsledky za rok 2021

Průběh řešení projektu v roce 2021

Řešení projektu v průběhu roku 2021 spočívalo v realizaci druhé a třetí etapy.  V rámci druhé etapy probíhala finalizace výstupů v podobě dvojice specializovaných map s odborným obsahem (Nmap: Konojedy – památkový fond obce a jejího okolí; Identifikace památkové hodnoty a kompozičních principů – zámecký park Konojedy) a výstavy s názvem Konojedská preludia. Práce spočívala ve finalizaci historického výzkumu a dokumentačních aktivit, vzniku podkladového rámce obou odborných map a jeho postupného plnění daty. Následně byly realizovány obě výsledné podoby map v elektronické i tištěné verzi. Vedle toho byly dokončovány texty pro výstavu a její doprovodný kritický katalog. Následně byl realizován vznik výstavních banerů a příprava kritického katalogu k výstavě. Nad rámec výstupů projektu byl v tomto roce publikován odborný recenzovaný článek (Václav ZEMAN, Činnost litoměřického barokního stavitele Petra Versy na šporkovském panství Konojedy, Průzkumy památek 28, 2021, č. 1, s. 3-20).

V rámci řešení třetí etapy, zaměřené na výzkum lokality Zahrádek, byl intenzifikován již dříve započatý výzkum a dokumentace jednotlivých památkových objektů (Vřísek, Jíljov, zámek v Zahrádkách, kostel sv. Barbory, hospodářské památky spojené s rybníkářstvím, zámecký park a jeho objekty), dále byla pozornost zaměřena na podrobné studium historického urbanismu Zahrádek, na výzkum použitých stavebních materiálů atd. Současně proběhlo také natáčení audiovizuálního dokumentu, zaměřeného na památkový fond obce Zahrádky. V rámci řady jednání byly také stanoveny konkrétní obsahové parametry výstupů, které budou realizovány v roce 2022. Shromažďovány byly archivní materiály z tuzemských i vídeňských archivů a pro potřeby plánovaných výstupů vznikly dvě rozsáhlé archivní rešerše.

Sekce krajinného výzkum

V daném monitorovacího období v rámci historicko-geografické sekce složené z historického geografa (Dr. Zábranského), specialistů na GIS (doc. Paciny a Mgr. Veselé) a specialistky na zahradní architekturu v historické perspektivě (Ing. J. Kohlové) bylo připraveno prostředí mapového portálu zejména ve vztahu k dalším dvěma mapovým výsledkům Nmap, a to na platformě ESRI ArcGIS Story Map, kde je kladem důraz na obrazovou prezentaci. Byla dokončena také vektorizace nově dohledaných mapových listů historických map. Podobně také probíhal systematizovaný terénní průzkum a dokumentace reliktů historické krajiny zejména obce Konojedy, Dubičná, Bílý Kostelec (pro výstupy 2x Nmap: Konojedy – zámecká zahrada a Konojedy – památkový fond a krajina; E: Konojedy – historie a památky) a v dalších krocích i v katastru obce Zahrádky (pro výstupy 2x Nmap: Zahrádky – Holany komponovaná kulturní krajina a Využití potenciálu zámeckého parku Zahrádky). Na základě scénáře pro pořízení leteckých snímků a videodokumentace proběhlo v lokalitách zejména Konojedy a Zahrádky letecké snímkování a natáčení.

Ve vztahu k přímým výstupům projektu pak byly dokončeny práce na dvou studiích pro katalog (B) výstavy E: Konojedy – historie a památky. První studie se pak soustředila na historický vývoj a současný stav parku a zámecké zahrady v Konojedech. Druhá pak byla zaměřena na proměnu kulturní krajiny širšího prostoru Konojed v horizontu posledních dvou staletí, kdy šlo zejména o analytické zpracování historických map a leteckých snímků. Vedle toho vznikly dvě mapy s odborným obsahem. První mapa (Nmap, Konojedy – identifikace památkové hodnoty a kompozičních principů – zámecký park Konojedy) se vztahuje opět zámecké zahradě a druhá (Nmap, Konojedy – památkový fond obce a jejího okolí) pak prezentuje systematicky výstupy plošného průzkumu dochovaných památek v kontextu rekonstrukčních map krajiny 18. a 19. století. Výsledky byly zveřejněny prostřednictvím v ESRI ArcGIS Story Map.

Sekce archivního výzkumu

Archivní sekce pracovala v tomto roce opět ve složení Mgr. Martin Barus, Mgr. Tomáš Sekyrka PhD., PhDr. Václav Zeman. Badatelský tým se věnoval následujícím úkolům: finalizace textů pro výstavu Konojedská preludia, archivním rešerším a studiu majetkové držby panství Česká Lípa - Zahrádky - Nový zámek v období 17.–20. století, rešerším k tématům stavebního vývoje vybraných památek v obci Zahrádky - zámek, zámecká zahrada, bývalý pivovar, kostel sv. Barbory, palác hrabat Kouniců v Praze, vývoje duchovní správy obce Zahrádky a vývoje osídlení a změny v držbě poddanských domů v obci Zahrádky mezi lety 1619-1945.

K těmto tématům zpracoval badatelský tým rozsáhlé podklady zejména z fondů a sbírek Národního archivu (Stará manipulace, Nová manipulace, Staré české místodržitelství, České gubernium, Fideikomisní spisy Praha), Státního oblastního archivu v Litoměřicích (Sbírka matrik severočeského kraje, Velkostatek Nový Zámek - Česká Lípa), Archiv Biskupství Litoměřického (Archiv far)a Státního okresního archivu Česká Lípa (Archiv obce Zahrádky, Farní úřad Holany, Farní úřad Holany), a konečně fondy a sbírky Rakouského státního archivu (Österreichisches Staatsarchiv - dokumenty k rodu Kouniců a k panství Česká Lípa - Zahrádky).

Sekce dokumentace památek

V roce 2021 byl památkově orientovaný výzkum zaměřen na lokalitu Zahrádecka, přičemž etapa probíhala dle zadání projektu. V samotném objektu zahrádeckého zámku probíhala rozsáhlá oprava starší plánové dokumentace včetně zachycení nových nálezových situací. Současně s tím vznikla podrobná fotodokumentace stávajícího stavu objektu, která navíc zachycuje i průběh aktuálně realizovaných oprav některých prostor v prvním nadzemním podlaží zámku. Byly dokumentovány a interpretovány nejstarší pozdně gotické a raně renesanční části zámku. Byla také vytvořena typologie okenních a dveřních výplní a v současné době vzniká inventarizace hodnotných prvků objektu, v rámci níž byla také doplněna dokumentace raně barokních fresek v západním sále jižního křídla zámku. Technikou jednosnímkové fotogrammetrie byly vyhotoveny chybějící měřické snímky odkrytých fresek č. 3 – kanelovaný antický sloup a č. 5 – torzo zobrazení sochy sv.  Lukáše. Tím byla dokončena dokumentace freskové výzdoby sálu. Některé z hodnotných prvků byly také nasnímány optickým skenerem a byly vytvořeny jejich prostorové modely (krb ve druhém nadzemním podlaží, odtokový kanálek v prvním nadzemním podlaží).

Proběhl dendrochronologický průzkum a analýza dřevěných konstrukcí, které zachytily ve stropních trámech objektu hlavní stavební etapy, které datovaly absolutní datací smýcení konstrukčního dřeva. Při průzkumu byly nalezeny profilované renesanční trámy, druhotně užité v JV nároží zámku.

Proběhl také petrologický průzkum stavebního zdiva zámku. Na základě jeho výsledků byly odebrány vzorky zdiva pro analýzy metodou petrografického studia horninových výbrusů, fázového složení hornin metodou rentgenové difrakce a stanovení velikostní distribuce pórů metodou rtuťové porozimetrie s cílem petrografického porovnání lomového a stavebního kamene s vyhodnocením možné provenience stavebního kamene použitého při stavbě zámku v jeho renesanční fázi a klasicistní fázi.

V rámci etapy byla dále vytvořena plánová dokumentace pláště zámku Vřísek (Vítkovec). Dokumentace vychází zejména z fotogrammetricky vytvořeného prostorového digitálního modelu, dimenzovaného a lokalizovaného na základě geodetického měření. Takto získané ortofotomozaiky jsou společně s hypsometrickými projekcemi vyhodnoceny a vektorizací zpracovány do podoby 2D plánů. Byly také vytvořeny fotoplány nálezových situací a významných architektonických detailů, především pískovcových ostění oken, dveří a nakládacích otvorů topenišť. Byl vytvořen 3D model interiérů zámeckých sklepů, zahloubených do pískovcového masivu, které byly interpretovány jako pozůstatky podzemní těžby písku, následně upravené k využití jako vinné sklepy a skladovací komory.

I v tomto objektu proběhl petrologický průzkum stavebního zdiva, během kterého byly odebrány 4 vzorky pro analýzy metodou petrografického studia horninových výbrusů, fázového složení hornin metodou rentgenové difrakce a stanovení velikostní distribuce pórů metodou rtuťové porozimetrie s cílem petrografického porovnání lomového a stavebního kamene s vyhodnocením možné provenience stavebního kamene použitého při stavbě renesančního zámku.

V oboře Vřísek bylo zahájeno geodetické zamření zaniklé vsi Sischkenberg. Bylo identifikováno 6 domů s dvory a nalezená terénní situace byla porovnána se starými mapami.

Následně byl stavebně zaměřen objekt tzv. Zámečku v Novozámecké bažantnici. Dokumentace vychází zejména z fotogrammetricky vytvořeného prostorového digitálního modelu, dimenzovaného a lokalizovaného na základě geodetického měření. Takto získané ortofotomozaiky jsou společně s hypsometrickými projekcemi vyhodnoceny a vektorizací zpracovány do podoby 2D plánů. Na základě stavební dokumentace, stavebněhistorického rozboru objektu, ztotožnění objektu se zmínkami v písemných pramenech a starých mapových dílech proběhlo datování výstavby a vyhodnocení funkce objektu, Jedná se o čihadlo k lovu pernaté zvěře, vystavěné mezi lety 1810-1821.

Zároveň byly finalizovány výstupy modelu torza zdiva panského sídla Milčany a Jíljov z dat nasnímaných v minulém roce. V lokalitě Jíljov byl vytvořen prostorový model torza objektu metodou SFM (Structure From Motion) pomocí půl druhého tisíce digitálních fotografií a geodetického zaměření. Na základě vytvořeného modelu a identifikace objektu ve starých mapových dílech proběhlo vyhodnocení a reinterpretace objektu. Nejedná se o panské sídlo s vodním opevněním, za které byl Jíljov považován dosud, ale o čihadlo k lovu vodního ptactva.

V blízkém okolí byla dokumentována torzální architektura v pískovcích. Bylo vyhotoveno stavební zaměření 2 chlévů, udírny sýrů a mlíčníku v Karbě. Dále byly identifikovány 2 polohy zaniklého osídlení v údolí Peklo a fotograficky zdokumentovány relikty zaniklých staveb. Proběhlo stavební zaměření dvoupodlažního objektu v pískovcovém masivu u Lisovy hájovny v údolí Peklo a na základě stavebněhistorické analýzy byl objekt, jehož výstavba byla datována do počátku 19. století, interpretován jako lovecká chata. Bylo interpretováno 8 míst zaniklých těžeb pískovcového kamene a byla provedena jejich základní fotodokumentace s interpretací těžebních technik. Nejstarší těžby jsou z období renesance a baroka, nejmladší těžby z 80. let 19. století. Došlo k identifikaci a fotografické dokumentaci zaniklé parkové úpravy severní hrany zámecké zahrady v Zahrádkách, v navazující jižní skalní galerii a dalších místech v údolí Peklo. Byly identifikovány úpravy toku Robečského potoka v údolí Peklo a identifikováno zaniklé přístaviště lodiček pod zámkem.

Byla provedena fotodokumentace a zhotovena plánová dokumentace Mnichovské průrvy, včetně identifikace rozsahu zaniklého Mnichovského rybníka. Ve spolupráci s FA ČVUT (ing, arch. Tomáš Efler) byl zdokumentován a stavebně zaměřen objekt tzv. Pekárny u čp. 47, na základě stavebního zaměření byl vyhodnocen stavební vývoj a funkce jednotlivých prostorů zahloubených ve skalním masivu. Byla provedena rešerše dříve provedené dokumentace v lokalitě Zahrádky a přepracovány podklady k využití do specializované mapy: Novozámecká průrva, renesanční pivovar, historická pošta, dům zahradníka, čp. 47, čp. 32, čp. 149. Na základě archivní rešerše (Václav Zeman) byl analyzován a interpretován urbanistický vývoj vsi Zahrádky.

Petrologický průzkum lomů probíhal v lokalitách Karba, Peklo, obora Vřísek, areál kostela sv. Barbory, zámecká zahrada Zahrádky, ves Zahrádky. Z 10 lomů byly odebrány vzorky pro analýzy, opět metodou petrografického studia horninových výbrusů, fázového složení hornin metodou rentgenové difrakce a stanovení velikostní distribuce pórů metodou rtuťové porozimetrie, s cílem petrografického porovnání lomového a stavebního kamene s vyhodnocením možné provenience stavebního kamene objektů (již zmíněné objekty zámku v Zahrádkách, zámku Vřísek/Vítkovec, dále kostel sv. Barbory a socha sv. Starosty).

Proběhla také fotodokumentace a popis v areálu kostela sv. Barbory včetně základní stavebněhistorické analýzy. Byla nalezena konsekrace hlavního a bočních oltářů, datovaná do roku 1662.

Sekce historického výzkumu

< V blízkém okolí byla dokumentována torzální architektura V rámci sekce historického výzkumu, vedeného dr. J. Pátkem a dr. J. Koumarem, byly v průběhu sledovaného období realizovány níže charakterizované aktivity. Ještě před jejich uvedením je ovšem nutné konstatovat, že vlastní činnost členů historické sekce přitom úzce navázala na výstupy uskutečněné v rámci sekce archivního výzkumu, v jejímž rámci byl jako primární podklad pro poznání geneze panství Zahrádky (Nový Zámek) podniknut rozsáhlý archivní průzkum. Ten poskytl členům historické sekce celkový náhled na spektrum jednotlivých pramenů i širších pramenných celků využitelných pro poznání uvedené lokality – centra panství, a v širším kontextu též na prameny dostupné pro poznání celého někdejšího patrimoniálního celku. Členové historické části výzkumného týmu nejprve v průběžně vedené diskusi s garantem archivní sekce vyhodnotili relevantnost všech dostupných pramenů a prověřili jejich význam pro naplnění vlastních cílů závěrečné části výzkumu v podobě vytvoření specializovaných map lokality s odborným obsahem. V kontextu této diskuse byl též dohodnut optimální metodologický postup následného zpracování. Nutno zdůraznit, že hlavním předpokladem této fáze dlouhodobého výzkumného projektu i detailní formulace náplně dílčích aktivit se stal fakt, že se jedná o přípravou dalšího všestranného historického poznávání lokality. Výsledky realizovaného historického výzkumu jsou tak orientovány nikoli ke komplexnímu zpracování dějin lokality, nýbrž poslouží jako jeden ze vstupních podkladů činnosti sekce dokumentační a sekce orientované k výzkumu krajiny. Na základě specifického výběru pramenů (a s průběžnou konzultací garanta archivní sekce projektu) přistoupili členové sekce historického výzkumu k hlubší excerpci vytipovaných pramenných dokladů vývoje panství a k následnému zpracování těchto okruhů:

1) Příprava základního přehledu politicko-správního vývoje akcentující především proměny v držení panství – tj. přehled držitelů panství (resp. rodů a institucí), jejich význam pro vývoj panství z hlediska jeho správní a hospodářské podoby. Nedílnou součástí zde ovšem je především podrobnější zmapování rozsahu aktivit těch držitelů, kteří významnějším způsobem ovlivnili podobu a skladbu panství, zejména pak správní a reprezentativní centrum, akcentovány byly přitom zejména jejich stavební aktivity. Tento historický kontext umožní dále specifikovat a ohraničit nejen významné vývojové etapy panství, ale zahrnout vývoj tohoto dominia do celkové geneze českých zemí s ohledem na historické, hospodářské i sociální aspekty obecnějšího dějinného vývoje.

2) Skladba panství a jeho geneze – následným krokem, který se rovněž opírá o vytipované archivní prameny, je již vytvoření konkrétního podkladu pro tvorbu specializovaných map. Aktuálně zpracovávaným výsledkem je zde základní charakteristika panství s důrazem na jeho správní a administrativní rovinu. Jde o nutný předpoklad, který umožní členům dokumentační sekce i sekce studia krajiny základní kontext a podklad pro detailní dokumentaci jednotlivých staveb i dalších konkrétních jednotek panství. Tento aspekt odpovídá skutečnosti, že někdejší patrimoniální celek nepředstavoval zcela kompaktní prostředí. Celková představa o rozrůznění, které přinesla specifika místního přírodní prostředí i charakter majetkové držby, je tak nutným předpokladem pro dílčí a detailní závěry, které budou prezentované v připravovaných mapových podkladech.

3) Přehled hospodářské charakteristiky panství a její základní proměny. V této rovině akcentovali členové historické sekce to, že v případě sledovaného panství jde o zajímavý a specifický hospodářský celek, v jehož rámci se obecněji odráží některé dobové trendy, zároveň se ovšem v některých ohledech zřetelně vymyká (rozvinuté rybníkářství, lesní aktivity aj.). Badatelský tým proto zpracovává podklad hospodářské struktury panství a v rámci dílčích položek i její geneze. Právě hospodářské možnosti a specifika panství leckdy úzce souvisejí s architekturou centra panství i dalších dílčích jednotek. Tento podklad má závažný dosah zejména pro sekci projektu zabývající se výzkumem krajiny a umožní i zde dílčí segmenty, zejména pak samotnou lokalitu Zahrádek coby reprezentativního a správního centra panství, začlenit do širšího kontextu fungování celého patrimonijního celku (využívání půdního fondu a dalších přírodních aspektů, komunikační síť aj.).

4) Sociální a demografické aspekty vývoje na panství Nový Zámek/Zahrádky - Přehledové výsledky, jež přinesla průpravná činnost archivní sekce, poukázaly k tomu, že panství Zahrádky se s ohledem na mimořádné bohatství archivních pramenů souvisejících především s důkladnou administrativní činností správy panství může stát i velmi zajímavým cílem pro historicko-demografický typ badatelských aktivit. Nároky na tento typ výzkumu a zároveň specifické zaměření požadovaných výstupů ovšem neumožní tento rozměr prozatím více akcentovat. Přesto badatelský tým naznačil základní možnosti a především charakteristikou a výběrem pramenů připravil půdu dalším případným badatelským aktivitám směřujícím v širším kontextu k dějinám obyvatelstva regionu.

Dokumentární film Zámek Zahrádky, kostel sv. Barbory, obora Vřísek

autor: Jan Peer

Výstava s kritickým katalogem - Konojedská preludia

Výstava, která je koncipovaná jako putovní, a proto byla realizována v podobě 18 bannerů zpracovává vybrané momenty z historie Konojed a někdejšího konojedského panství, a podrobně mapuje součásti zdejšího památkového fondu. [úvodní banner]

Základní informace z bannerů, představující sumarizaci výsledků řešení II. etapy projektu jsou výrazněji rozvedeny v rámci textů doprovodného kritického katalogu, které prezentují závěry výzkumu v celé šíři. Katalog je možní získat přímo na výstavě nebo na vyžádání přes kontakty uvedené na tomto webu. V termínu 1.11.–31.1.2022 proběhne výstava v budově FF UJEP v Pasteurově ulici 13 v Ústí nad Labem. Následně se přesune do Konojed a do Úštěka.

Katalog: Jakub Pátek a kolektiv, Konojedská preludia, vydavatel Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2021, ISBN 978-80-7561-307-3. [obsah]

Konojedy – identifikace památkové hodnoty a kompozičních principů – zámecký park Konojedy

(N_map - Specializovaná mapa s odborným obsahem)

Specializovaná mapa

Pro co nejlepší uživatelský zážitek doporučujeme otveřít mapu v novém okně.

Konojedy – památkový fond obce a jejího okolí

(N_map - Specializovaná mapa s odborným obsahem)

Specializovaná mapa

Pro co nejlepší uživatelský zážitek doporučujeme otveřít mapu v novém okně.

Výsledky za rok 2020

Průběh řešení projektu v roce 2020

Řešení projektu v průběhu roku 2020 lez rozdělit do dvou tematických okruhů odpovídajících třem souběžně řešeným etapám. V rámci prvního probíhala finalizace výstupů I. etapy v podobě specializované mapy s odborným obsahem (Nmap: Zahořany - zámecký areál, stavebněhistorický průzkum) a odborné knihy s názvem Zahořany. Cesta časem a prostorem. V rámci této poslední fáze řešení I. etapy probíhala zejména sama tvorby konečné podoby mapy, do níž byly převáděny výsledky stavebně-historického a redakční práce na sestavení výše uvedené knihy. V plném proudu byly práce na řešení druhé etapy projektu zaměřené na lokalitu Konojed a někdejšího stejnojmenného panství.  Po celý sledovaný rok dokumentování památkového a krajinného fondu lokality Konojedy (a z části také Valkeřic, Merboltic, Bílého Kostelce, Mukařova a Dubičné), na níž se podíleli zaměstnanci a spolupracovníci sekcí krajinného výzkumu a dokumentace památek. Souběžně byla tematika Konojed řešena pracovníky v sekcích archivního a historického výzkumu.  Shrnující poznatky této fáze byly prezentovány v rámci workshopu. Zároveň byly podniknuty kroky směřující k realizaci výstupů plánovaných za tuto etapu na rok 2021.

V červnu 2020 byla v souladu se zněním projektu zahájena třetí etapa zaměřená na lokalitu Zahrádek a širší problematiku jejich okolní kulturní krajiny. V rámci této sekce byla prozatím zahájena zejména činnost v rámci sekce dokumentace památek řešících terénní výzkum, a to v kooperaci s pracovníky archivní sekce. Shromažďování dat a podkladů bylo zahájeno také sekcí krajinného výzkumu a připravuje se i intenzifikace práce sekce historického výzkumu.

Sekce krajinného výzkum

V daném monitorovacím období v rámci historicko-geografické sekce složené z historického geografa (dr. Zábranského), specialistů na GIS (doc. Paciny a Mgr. Veselé) a specialistky na zahradní architekturu v historické perspektivě (Ing. J. Kohlové) byla finalizována podoba mapového portálu zejména ve vztahu k mapovým výsledkům, a to na platformě ESRI ArcGIS Story Map, kde je kladem důraz na obrazovou prezentaci. Nadále pokračovala také vektorizace nově dohledaných mapových listů historických map k lokalitám Konojedy a Zahrádky. Podobně také probíhal systematizovaný terénní průzkum a dokumentace reliktů historické krajiny zejména v katastru Konojed v rámci přípravy pro výstupy Nmap – zámecká zahrada a E – památkový fond a krajina, a v dalších krocích i v katastru obce Zahrádky a Holany. Byl také sestaven harmonogram a scénář pro pořízení leteckých snímků pro lokality Konojedy a Zahrádky. Ve vztahu k přímým výstupům projektu pak byly dokončeny práce na studii pro publikaci zaměřenou na dějiny a krajinu Záhořan, šlo zejména o analytické zpracování historických map skrze sledování Land Use and Land Cover (LULC) – v několika časových horizontech (I. vojenské mapování, císařské otisky stabilního katastru, letecké snímky z 50. let 20. století a současný stav), které umožnily postihnout kvantitativní proměny krajiny Zahořan. Dále byla vytvořena mapa s odborným obsahem, jejímž cílem bylo zachytit a zprostředkovat výsledky aplikovaného výzkumu stavebně historického průzkumu objektu zámku v Zahořanech. Specializovaná mapa vychází z realizace stavebně-historického průzkumu (SHP). Po vytvoření mapy a jejím následném postrocesingu následovaly práce na zveřejnění výsledku v ESRI ArcGIS Story Map.

Sekce archivního výzkumu

Archivní sekce pracovala také v tomto roce ve složení Mgr. Martin Barus, Mgr. Tomáš Sekyrka, PhD., PhDr. Václav Zeman. Tým se věnoval zejména následujícím konkrétním úkolům: Finalizace textů a obrazového doprovodu do kolektivní monografie o Zahořanech, excerpci archivních dokumentů k dějinám rodu Šporků a Sweerts-Šporků, dějinám obce Konojedy, historickému vývoji konojedského panství a archivním zmínkám k jeho hmotným památkám, a to jak v archivních fondech uložených v Národním archivu v Praze (fondy Stará manipulace, Nová manipulace, Česká dvorská kancelář, Staré české místodržitelství, České gubernium, Arcibiskupství pražské), v Archivu Národního muzea (Topografická sbírka F, genealogické sbírky), tak i ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích (fondy Velkostatek Konojedy, Archiv obce Konojedy) a v archivu Litoměřické diecéze (fond Biskupství Litoměřice, farní úřad Konojedy). Kopie relevantních dokumentů byly průběžně doplňovány do dataskladu projektu. Na základě excerpce pramenů a odborné literatury jsou nyní členy sekce zpracovávány vlastní texty a hesla pro připravovanou výstavy a kritický katalog.  U řady dalších hesel je ostatním kolegům poskytována technická a odborná podpora.

Sekce dokumentace památek

V souvislosti s končící první etapou, zaměřenou na lokalitu Zahořan, intenzivně spolupracovala sekce dokumentace na finalizaci hlavního výstupu - specializované mapy. Ta je zveřejněna na webových stránkách projektu spolu se stavebně-historickým průzkumem (Podroužek, Zeman, Horák, Skalický) a pracovním 3D modelem (Horák) zahořanského zámku. Někteří pracovníci sekce dokumentace se také v první části roku podílela na tvorbě výsledné podoby monografie Zahořany. Cesta časem a prostorem.

Druhá etapa, orientovaná na dokumentaci památkového fondu Konojed, probíhala dle zadání projektu. Sekce dokumentace se podílela na digitalizaci dostupných materiálů a shromáždění historické ikonografie zaměřené na architekturu, čižbu a krajinný ráz (Pohořalý, Drmolová, Podroužek). Bylo vytvořeno stavební zaměření objektu pivovaru se sladovnou a reliktů sýpky při konojedském zámku (Pohořalý, Drmolová). Vzniklo i zaměření strukturujících prvků zámecké zahrady (Horák, Skalický), určené jako podklad pro vytvoření specializované mapy. Dále bylo zhotoveno geodetické a stavební zaměření reliktů mlýnů býv. čp. 87 a býv. čp. 88 na Úštěckém potoce (Horák, Skalický, Podroužek) a geodetické a stavební zaměření reliktů býv. Gross Mayerhof (Pohořalý, Skalický, Horák). Proběhl také plošný průzkum reliktů čihadel a zaniklého loveckého zámečku u Verneřic a plošný průzkum mlýnů panství Konojedy na Úštěckém potoce (Pohořalý, Drmolová, Podroužek) včetně vytvoření fotodokumentace. Proběhl také průzkum areálu kláštera (tzv. nového zámku) v Konojedech (Drmolová, Pohořalý, Stará, Podroužek) a revize plánu kostela Nanebevzetí Panny Marie, dále plošný průzkum lokalit k materiálové analýze pískovců (Podroužek, Adamovič) a průzkum funerálních památek v Konojedech (Pohořalý). V neposlední řadě byl metodou 3D skenování dokumentován náhrobník v areálu barokního kostela sv. Havla v Bílém Kostelci a nápisová deska na konojedském hřbitově, vztahující se ke Swéerts-Sporckům (Stará). V současné době probíhá tvorba a realizace výstupů. Vznikají texty a přílohy k připravovanému katalogu a podklady k výstavním bannerům (Podroužek, Pohořalý, Stará, Drmolová, Šimková), které se tematicky týkají staršího renesančního zámku a novějšího konventu/zámku, hospodářského dvora s pivovarem, vyhodnocení stavebního vývoje podsklepení terasy areálu kostela, architektonické a stavebně historické analýzy kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech, zaniklého kostela Jana z Boha v Konojedech, kulturněhistorické analýzy zaniklých kostelů konojedského panství, analýz technologických provozů a stavebně historické analýzy mlýnů čp. 6, čp. 7 v Dubičné a býv. čp. 87 a býv. čp. 88 v Konojedech na Úštěckém potoce, dále stavebně-historické analýzy reliktů býv. Gross Mayerhof a materiálové analýzy pískovcových článků objektů kostela Nanebevzetí Panny Marie, tzv. nového zámku a pivovaru v Konojedech.

V rámci zahájené třetí etapy projektu byla v polovině roku zahájena dokumentace v lokalitě Zahrádky u České Lípy. Vzniklo stavební zaměření zahradního skleníku, aktuálně probíhá zpracování nasnímaných dat z torzální architektury v Milčanech, dále Jíljova a Bažantnice (Horák, Podroužek, Drmolová, Pohořalý, Skalický). Po terénním plošném průzkumu následovala podrobnější dokumentaci dílčích částí v Údolí Peklo (Podroužek), která bude dokončena koncem tohoto roku. Do výzkumu lokality Zahrádky se zapojili noví spolupracovníci (Kolka, Peřina). V rámci sekce zároveň probíhá natáčení materiálu pro připravovaný audiovizuální dokument věnovaný kulturní krajině a památkám v oblasti Zahrádek a Holan (Peer).

Sekce historického výzkumu

< Členové sekce historického výzkumu a jejich spolupracovníci se v rámci finalizace první etapy zaměřili na dokončení svých textů pro monografii Zahořany. Cesta časem a prostorem. V rámci řešení druhé fáze projektu zaměřené na problematiku Konojed a konojedského panství byla rozvinuta intenzivní spolupráce se členy týmu archivního výzkumu. V nastolené diskusi byly nejprve konkretizovány tematické okruhy, a to jak s ohledem na dochovanost, přístupnost i rozsah pramenné základny, tak s přihlédnutím k metodologickým možnostem i vhodné komparaci s ostatním zpracovávanými lokalitami v rámci projektu (Zahořany, Zahrádky). Témata byla volena tak, aby se dobře doplňovala s tematickými okruhy kolegů z ostatních sekcí a byla vhodná nejen pro realizaci výstavy, ale také jako jeden z podkladů pro připravovanou dvojici map se specializovaným obsahem.   S ohledem na uvedené skutečnosti akceptoval badatelský tým sekce při zpracování konojedské problematiky následující zásady.

Akcent výzkumu byl položen nejen na vlastní lokalitu sídla Konojed, ale zohledněn byl též celkový kontext panství a komparace sledované sídelní lokality s dalšími vesnicemi soudobého patrimoniálního celku. S ohledem na vhodné (a archivní sekcí doporučené a zpřístupněné) prameny se významným hlediskem stala analýza aspektů hospodářského a sociálního vývoje lokality. Takto orientovaný badatelský záběr umocnil poznání celkové geneze panství i toho, jak určujícím způsobem do skladby i charakteru panství promluvila specifičnost přírodního prostředí této části Českého středohoří (Verneřická vrchovina). V tomto smyslu byly v aktuálně monitorovaném období doplněny všechny dostupné pramenné materiály, umocněn byl i rozsah jejich digitalizace. Doplněny a korigovány byly i některé nedostatky, k nimž v průběhu digitalizace došlo (zejm. digitalizace urbářů a evidenčních pramenů aj.). Dalším z tematických celků řešených v rámci historické sekce byla problematika majetkové držby panství a velkostatku v období od středověku do poloviny 20. století a specifický problém čižby, kterou zde intenzivně prováděl nejznámější majitel konojedského panství František Antonín Špork. Výše uvedená témata jsou v současnosti zpracovávána do podoby textů pro výstavu, kritický katalog a jako podklad pro vznik map.

Kolektivní monografie o Zahořanech

Uprostřed covidových omezení byla vydána rozsáhlá kolektivní monografie věnovaná minulosti, památkovému fondu a kulturní krajině lokality Zahořany u Litoměřic. [obsah 1], [obsah 2]

V publikaci nazvané Zahořany. Cesta časem a prostorem shrnulo třináct autorů dlouholetý výzkum, který byl dílčími kroky v této lokalitě zahájen již v roce 2013. Práce obsahuje velké množství zcela nových zjištění i zajímavé pohledy rozdílně profesně zaměřených badatelů na totožný objekt zájmu.

Zahořany - Zámecký areál, stavebněhistorický průzkum

(N_map - Specializovaná mapa s odborným obsahem)

Specializovaná mapa

Pro co nejlepší uživatelský zážitek doporučujeme otveřít mapu v novém okně.

Pracovní model zámku

Prostorový model zámku v Zahořanech byl vytvořen pomocí SW Agisoft Metashape za použítí reálných souřadnic získaných GPS a Totální stanicí. Hlavním úkolem bylo získat povrch vnějšího pláště zámku, který poskytl data pro plány jednotlivých pohledů, stejně jako vnější obrysy půdorysů a svislých řezů. Využito bylo jak přímo mračna bodů a trojúhelníkové sítě, tak i exportů dat do rastrových formátů v podobě ortofotomozaik a ortogonálních pohledů s hypsometrickou barevnou škálou.

Workshop na téma Konojedy

Dne 4. listopadu 2020 se uskutečnil workshop s tématem "Konojedy - výzkum a prezentace nových poznatků". S ohledem na aktuální covidovou situaci bylo nutné realizovat toto prezentační a pracovní setkání netradičně ve virtuálním prostoru, k čemuž byla využita konferenční platforma BigBlueButton. V rámci workshopu byla prezentována nová zjištění vyplývající z intenzivního zkoumání zmíněné lokality v letech 2019-2020. V rámci 14 vystoupení byly prezentovány výsledky z oboru dokumentace památek a krajinného a historického výzkumu. Workshopu se vedle řešitelů projektu zúčastnila také většina spolupracovníků projektu a diváci z řad studentů FF UJEP.

Průběh řešení projektu v roce 2019

Řešení projektu v průběhu roku 2019 lze rozdělit do dvou tematických okruhů, odpovídajících dvěma souběžně řešeným etapám. V rámci prvního probíhala finalizace dokumentace památkového a krajinného fondu lokality Zahořany, která byla v podstatě dokončena v prvním pololetí. Následně probíhaly ještě některé doplňující dokumentační akce, směřující k prohloubení znalostí potřebných pro finalizaci podkladů k připravovaným výstupům I. etapy. Autoři příspěvků vytvářeli texty pro odbornou knihu s pracovním názvem Zahořany – památky, krajina, historie. V prosinci 2019 se na půdě FF UJEP uskuteční workshop, na němž budou představeny hlavní poznatky jednotlivých autorů textů, a který bude určen převážně odborné veřejnosti. Zároveň byl dokončen stavebně-historický průzkum zahořanského zámku, který je nyní v kooperaci sekce dokumentace a sekce krajinného výzkumu převáděn do podoby specializované mapy s odborným obsahem. V červnu 2019 byla zahájena II. etapa zaměřená na lokalitu Konojed a jí obklopující historické krajiny. V rámci této etapy byly zahájeny práce dokumentační sekce, v jejímž složení došlo k personálním změnám, které by se ovšem neměly nijak negativně dotknout očekávaných výsledků. S výraznou intenzitou byl také zahájen průzkum a výzkum zámeckého parku v Konojedech. Archivní sekce zároveň zahájila intenzivní rešerše „konojedských“ záležitostí v příslušných archivních fondech na regionální, centrální i zahraniční úrovni. V souladu s přihláškou projektu je výzkum i nadále realizován prostřednictvím čtyř vzájemně kooperujících odborných sekcí, které se v rámci řešení první etapy zaměřily na následující činnosti.

Sekce krajinného výzkum

V rámci monitorovacího období byly prostřednictvím sekce výzkumu krajiny složené z historického geografa (Dr. Zábranského), specialistů na GIS (doc. Paciny a Mgr. Veselé) a specialistky na zahradní architekturu v historické perspektivě (Ing. J. Kohlové) dokončen softwarový nástroj pro tvorbu a zveřejnění specializovaných map a na ně navázané dokumentace historicky významných objektů. Kromě návrhu architektury mapového portálu byly vymezeny datový model a mapový klíč. Pokračovala také vektorizace jednotlivých mapových listů historických map a leteckých snímků. Podobně také pokračoval systematizovaný terénní průzkum reliktů historické krajiny zejména v katastrech obcí Záhořany a Konojedy a v prvních krocích i v katastru obce Zahrádky. Ve vztahu k přímým výstupům projektu pak probíhaly práce na specializované mapě Zahořany – zámecký areál, stavebně historický průzkum, kdy na základě stanovených datových formátů byla započata transformace dat od dokumentátorů do GIS prostředí. Kromě způsobu převodu dat do specializované mapy byly vymezeny postupy z ní vycházejícího 3D modelu objektu zámku v Záhořanech, který bude sloužit mimo jiné pro prezentaci výstupů projektu. Ve vztahu k přípravě publikace mapující Záhořany bylo kromě vyhodnocení terénního průzkumu provedeno analytické zpracování historických map zejména prostřednictví metod Land Use and Land Cover (LULC) – ve třech časových horizontech (císařské otisky stabilního katastru, letecké snímky z 50. let 20. století a současný stav), které umožnily postihnout kvantitativní proměny krajiny Záhořan.

Sekce archivního výzkumu

Archivní sekce pracovala v tomto roce v nezměněném složení: Mgr. Martin Barus, Mgr. Tomáš Sekyrka PhD., PhDr. Václav Zeman. Badatelský tým dokončil excerpci archivních dokumentů k dějinám Zahořan, historickému vývoji panství a jeho hmotným památkám, a to jak v archivních fondech uložených v Národním archivu v Praze (fondy Stará manipulace, Nová manipulace, Česká dvorská kancelář, Staré české místodržitelství), v Archivu Národního muzea (Topografická sbírka F, genealogické sbírky), tak i ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích (fondy Velkostatek Křešice - Třeboutice, Velkostatek Ploskovice- Zahořany - Svádov) a v archivu Litoměřické diecéze. Na základě vyhodnocení excerpovaných archivních dokumentů došlo ke zpracování textů do monografie o Zahořanech, konkrétně kapitoly „Zahořanská farnost a škola“, „Johann de La Croon, Kaisersteinové a jejich palác na pražské Kampě“, částečně se členové archivní sekce podíleli na zpracování kapitol „Stavební vývoj zámku v Zahořanech“, „Stavební vývoj areálu kostela Nejsvětější Trojice“ a „Mobiliární vybavení kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech“. Ve druhé polovině roku došlo k zahájení excerpce archivních dokumentů k dějinám Konojed, stavebně-historickému vývoji tamních objektů a jejich majitelů, stejně jako k církevněsprávnímu vývoji Konojed a jejich okolí. Tento výzkum probíhal jak ve výše uvedených domácích archivech, tak ve fondech Rakouského státního archivu (Österreichisches Staatsarchiv).

Sekce dokumentace památek

V roce 2019 byl památkově orientovaný výzkum vzhledem k prolínajícím se etapám projektu zaměřen zejména na dvě lokality, a to Zahořany a Konojedy. Na výzkumu se v rámci sekce podíleli PhDr. K. Podroužek, Ph.D., Bc. L. Pohořalý, Mgr. D. Skalický Dis., Mgr. J. Horák, Mgr. M. Stará, Mgr. T. Šimková, Ph.D., Mgr. J. Adamovič, CSc. z Geologického ústavu AV ČR a dále pak Mgr. A. Lišková a Bc. V. Liška, kteří byli v průběhu roku nahrazeni Bc. L. Pohořalým a Mgr. L. Drmolovou.

V rámci první etapy, zaměřené na lokalitu Zahořany, bylo na začátku roku navázáno na probíhající stavební zaměření zámeckého komplexu v Zahořanech č. p. 1. Po dokončení sběru dat byla vytvořena kompletní plánová dokumentace stávajícího stavu ve formě půdorysů jednotlivých podlaží a podstřeší, řezů a pohledů. Pro účely zaměření byl také zhotoven prostorový digitální model pláště celého objektu. V nedávné době byl dokončen stavebně historický průzkum objektu, který byl předán pracovníkům sekce krajinného výzkumu k dalšímu zpracování do podoby specializované mapy s odborným obsahem, která je jedním z hlavních výsledků projektu.

Stavební zaměření a zhotovení plánové dokumentace lidové architektury č. p. 40 v Zahořanech bylo vytvořeno ve spolupráci s majiteli objektu, Ing. arch. Karolínou Štědrou a Mgr. A. Ondřejem Štědrým, kteří jsou členy spolku Pro Zahořany, zabývajícím se mimo jiné ochranou kulturních památek na území obce Křešice.

Na začátku roku byl také dokončen stavebně historický průzkum areálu kostela Nejsvětější Trojice s kampanilou a hřbitovní kaplí sv. Jana Nepomuckého, který vznikl nad rámec plánovaných uznatelných výstupů, jelikož si to vyžadoval technický stav objektu z důvodu záměru stavební obnovy této ohrožené kulturní památky.

V lokalitě Zahořan byly na zámku a kampanile odebrány celkem 4 vzorky omítkových vrstev, které byly odeslány na rozbor složení a stratigrafickou analýzu povrchových vrstev k upřesnění jejich datace. Výsledky analýzy z loňského roku byly vyhodnoceny a zakomponovaný do vznikajících stavebně historických průzkumů.

Na počátku druhé etapy, zaměřené na památkový fond Konojed, byl primárně proveden podrobný revizní plošný průzkum vesnice dle metodiky NPÚ. Průzkum Konojed, provedený metodou plošné rekognoskace území, se opíral o výsledky předchozích plošných průzkumů (REI, TSI) a pomohl identifikovat celkem 67 zájmových objektů.

Zahájena byla také dokumentace areálu konojedského zámku. Byla zhotovena podrobná fotodokumentace exteriéru i interiéru, který je ve stavu před rekonstrukcí. Díky tomu byla nalezena řada výjimečných detailů a artefaktů, které budou podrobeny další dokumentaci v následujícím roce. V součinnosti s Ing. Janou Kohlovou ze sekce krajinného výzkumu byl také započat intenzivní průzkum zámecké zahrady.

Pozornost byla dále zaměřena na jihozápadní okraj katastru Konojed, kde se nachází archeologizované raně barokní objekty poplužního dvora (Mayerhof), mlýna na střelný prach (Pulvermühle) a obilného mlýna (Konmühle), z jejichž průzkumu vzniklo celkem 14 elaborátů operativního průzkumu a dokumentace dle metodiky NPÚ. Zejména v případě areálu mlýna na střelný prach se jedná o významný doklad hospodářské a vojensko-podnikatelské činnosti na panství rodu Šporků, všechny tři zmíněné objekty jsou však cenným historickým dokladem způsobu hospodaření panského velkostatku.

V Konojedech byl také zahájen petrologický průzkum pískovcových článků. Bylo odebráno celkem 9 vzorků v objektu zámku, pivovaru, ohradní zdi zámecké zahrady a také ve dvou lomech na pískovec na katastru Konojed u Úštěckého potoka, v blízkosti mlýna na střelný prach. Vzorky byly podrobeny rtuťové porozimetrii, rentgenové difrakci a dalším analýzám. Spolu s terénní dokumentací bude podrobná analýza využita k určení materiálových typů pískovce.

Výjezdní tým dokumentace realizoval základní terénní průzkum některých vesnic bývalého konojedského panství s cílem zachycení nejvýznamnějších objektů, které by mohli mít potenciální vazbu k řešené problematice. Konkrétně se jedná o Levínské Petrovice, Čáslav a Dubičnou. Výsledek je v tuto chvíli vyhodnocován a bude reflektován ve výstupech etapy.

V průběhu roku 2019 byla ukončena dokumentace a navazující výzkum drobných památek Zahořan a okolí, realizovaný PhDr. Petrem Hrubým.

Sekce historického výzkumu

V rámci sekce historického výzkumu, vedeného PhDr. J. Koumarem, Ph.D. byly v průběhu sledovaného období realizovány dva hlavní okruhy aktivit. První z nich uzavřel a sumarizoval etapu výzkumu orientovanou na lokalitu Záhořany a současně byly zahájeny a postupně realizovány komplexní přípravné práce k dalšímu hlavnímu výstupu v podobě poznání dějin druhé vytipované lokality – Konojed.

Zahořany – v průběhu letních měsíců byly sestaveny kompletní odborné texty, které představily nejen historickou genezi dané lokality, ale též ověřily rozsah a možnosti využití typů pramenné základny a jim odpovídajících metodologických postupů pro jednotlivé etapy vývoje. Sumarizace historického poznání záhořanského celku tak nepředstavuje pouhý odborný výklad dějin dané lokality, ale je též i důležitým podkladem pro další postup při poznání ostatních vybraných historických celků (Konojedy, Zahrádky). Samotný historický vývoj dané lokality byl sledován v několika periodizačních etapách souvisejících s obecnějším kontextem vývoje českých zemí, rovněž s vlastnickými změnami držitelů Zahořan i dalšími proměnami především správního charakteru. Dílčí badatelský výklad se tak vázal nejprve k poznání středověkých a raně novověkých dějin lokality, přičemž významnou úlohu zde sehrála těsná spolupráce s doc. T. Velímským, který zúročil i širší výsledky archeologického poznání oblasti. Význam samotných Zahořan byl zhodnocen s přesahem do celého stejnojmenného panství, které se zformovalo v průběhu raného novověku. Přesvědčivě zde byla prokázána úloha Záhořan coby správního, reprezentačního i přirozeného hospodářského centra někdejšího patrimoniálního celku. Výzkum raně novověkého vývoje lokality zajímavým způsobem poukázal k charakteru držitelů, kteří často představovali osobnosti politického i kulturního významu v rámci českých zemí i celé středoevropské habsburské monarchie. Příslušné texty zpracovali PhDr. Jiří Koumar, Ph.D., Mgr. Jakub Pátek, Ph.D a Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D. Do zpracování etapy nových a nejnovějších dějin Záhořan pak byli zapojeni ještě PhDr. Václav Zeman a Mgr. P. Karlíček, Ph.D. kteří uceleně zhodnotili proměny významu obce v souvislosti se zánikem stavovské společnosti a dále správně-politickou i hospodářskou genezi lokality v průběhu závažných proměn 20. století.

Konojedy – souběžně s dovršením badatelského poznání Zahořan byla zahájena další etapa orientující se k systematickému zpracování vývoje lokality Konojed. Tuto etapu otevřela dlouhodobější diskuse i následná intenzivní spolupráce historické a archivní sekce. Diskutovány byly především zkušenosti se zpracováním pramenů a metodologických postupů, které byly uplatněny při studiu Zahořan. Následně byly vytipovány a z větší části i shromážděny dostupné pramenné materiály, zhodnocena byla jejich konkrétní využitelnost. Část pramenné základny byla digitalizována, využity byly i již digitalizované pramenné celky souvisejícím se správním vývojem a evidencí obyvatel (např. urbáře, katastry aj.). V rámci diskuse o dostupném okruhu pramenné základny dospěl badatelský tým historické sekce k tomu, že i zde (mimo jiné i pro širší možnost komparaci) bude v rámci vývoj položen významný akcent na hospodářský a sociální vývoj lokality (v kontextu většího rozsahu patrimoniálního celku, do něhož konojedské centrum náleželo).

Workshop na téma Zahořany

Dne 13. prosince 2019 se na půdě Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem uskutečnil workshop s tématem "Zahořany - výzkum a prezentace nových poznatků". V rámci workshopu byla prezentována nová zjištění vyplývající z intenzivního zkoumání zmíněné lokality v letech 2018-2019. V rámci 15 vystoupení byly prezentovány výsledky z oboru dokumentace památek a krajinného a historického výzkumu. Workshopu se vedle řešitelů projektu zůčastnila také většina spolupracovníků projektu a zájemci z řad akademické obce.

Pracovní výsledky jednotlivých sekcí za rok 2018

Sekce krajinného výzkumu

V rámci monitorovacího období byly prostřednictvím sekce výzkumu krajiny složené z historického geografa Mgr. V. Zábranského, Ph.D., specialistů na GIS Mgr. M. Dolejše, doc. Ing. J. Paciny, Ph.D., Mgr. H. Veselé, a specialistky na zahradní architekturu v historické perspektivě Ing. J. Kohlové realizovány jednotlivé kroky řešení první etapy. Primárně byla vyprofilována základní technická charakteristika specializovaných map a rysy uživatelského rozhraní, v rámci kterého budou zpřístupňovány odborné mapové výstupy projektu. Následně byly stanoveny podkladové vrstvy map se specializovaným obsahem zahrnující jak mapu prvního vojenského mapování a státní mapu odvozenou (SMO), tak i letecké snímky z nejrůznějších časových horizontů (30. léta 20. stolí – současnost). V rámci výzkumu a přípravy výstupu byly shromážděny dostupné kartografické prameny a byla provedena jejich základní systematika. Pořízeny byly datové sady map (zejména mapy stabilního katastru), leteckých snímků, pokrývajících od 30. let jednotlivá desetiletí 20. století, a to pro celou zájmovou oblast. Byla započata vektorizace jednotlivých mapových listů a leteckých snímků. Dalším krokem byl předběžný systematizovaný terénní průzkum současných prvků a reliktů historické krajiny (cesty, prvků barokní krajiny, zahrad) a jejich polohy ve vztahu k drobným památkám na lokalitách Zahořan. Konečně také byl proveden terénní sběr dat na zámku v Záhořanech a započaly práce na odborné mapě se specializovaným obsahem.

Sekce archivního výzkumu

Pracovní tým sekce pracoval ve složení Mgr. M. Barus, Mgr. T. Sekyrka, PhD., PhDr. V. Zeman. Od počátku řešení projektu se intenzivně věnuje excerpci archivních dokumentů k historickému vývoje obce a k dějinám vybraných památkových objektů v Zahořanech, stejně jako k dějinám zahořanského panství a jeho majitelů. Speciální pozornost byla věnována dosud neznámým a nezpřístupněným materiálů z ústředních archivních institucí. Konkrétně byly studovány následující archivní fondy z ústředních a regionálních archivů:

• Národní archiv v Praze: Fondy: Stará manipulace – Zahořany, Ogilvyové; Nová manipulace – Zahořany; Staré české místodržitelství - Zahořany, Ogilvyové; Ředitelství císařských soukromých a rodinných statků Praha; Administrace toskánských statků - spisové pododdělení Ploskovice
• Archiv Národního muzea: Fond Sbírka rukopisů
• Státní oblastní archiv Litoměřice: Fond Velkostatek Ploskovice
• Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích: Fondy: Archiv obce Zahořany; Sbírka pamětních knih
• Archiv Biskupství litoměřického: Fond Archiv far I

Významným krokem byla kompletní digitalizace a systematizace uložení archivních materiálů. Veškeré zdigitalizované dokumenty byly opatřeny metadaty a uloženy na interní datové úložiště, shromažďující podklady a materiály zpřístupněné celému řešitelskému týmu projektu a odborných spolupracovníkům. Na základě výše uvedených pramenů a kritické revize starší odborné a regionální literatury byly vypracovány aktualizované a výrazně doplněné archivní rešerše k dějinám zahořanského kostela (Mgr. Barus) a zámku (PhDr. Zeman). V kooperaci sekce archivního výzkumu a dokumentace památek byly pořízeny fotokopie Berní ruly, Tereziánského katastru, Josefského katastru a Stabilního katastru včetně Reambulované mapy stabilního katastru k lokalitě Zahořany. Na získávání a digitalizaci ikonografického materiálu z muzejních fondů spolupracoval Mgr. J. Peer.

Sekce dokumentace památek

Pozornost památkově orientovaného výzkumu a dokumentace byla v rámci řešení první etapy zaměřena na lokalitu Zahořan, a lokality s ní historicky související. V rámci sekce se na úkolu podíleli Dr. K. Podroužek, Mgr. M. Stará, Mgr. A. Lišková (Zubáčová), Bc. V. Liška, Bc. L. Pohořalý, Mgr. D. Skalický Dis., Mgr. J. Horák, Mgr. T. Šimková Ph.D. a Mgr. J. Adamovič, CSc. z Geologického ústavu AV ČR. Primárně byl na počátku etapy proveden podrobný revizní plošný průzkum vesnice dle metodiky NPÚ, následně byly zahájeny dokumentační práce na jednotlivých vybraných stavbách. Průzkum Zahořan, který byl proveden metodou plošné rekognoskace území a opíral se o výsledky předchozích plošných průzkumů (REI, TSI), pomohl identifikovat celkem 88 zájmových objektů. V návaznosti na výsledky projektu NAKI DF12P01OVV009 bylo v případě ohrožených drobných památek přistoupeno k operativnímu průzkumu a dokumentaci, ze kterých vznikly elaboráty zachycující současný stav památek. Celkem 6 elaborátů se věnuje božím mukám, výklenkové kapli, soše sv. Donáta a omítkovým vrstvám v severním průčelí jižního křídla zámku. Z výklenkové kaple, umístěné na severovýchodním okraji intravilánu, bylo následně v gesci NPÚ ÚOP Ústí nad Labem vyjmuto restaurátorem druhotně užité torzo pískovcového dříku starších, patrně renesančních sloupových božích muk. Torzo bylo zdokumentováno laserovým skenerem a výsledek sběru dat byl doveden do finální podoby digitálního prostorového modelu.

Dále byla provedena revize a doplnění starších stavebních zaměření raně barokního kostela Nejsvětější Trojice, kampanily a hřbitovní kaple sv. Jana Nepomuckého (TSI) a bylo provedeno geodetického zaměření stávajícího stavu hřbitovního areálu, a to včetně terénního reliéfu. Stavebněhistorické průzkumy výše jmenovaných staveb se v současné době zpracovávají. Zároveň také pokračují intenzivní práce na stavebním zaměření zámeckého komplexu v Zahořanech č. p. 1, jehož výstupem bude kompletní plánová dokumentace stávajícího stavu, ve formě půdorysů jednotlivých podlaží a podstřeší, řezů a pohledů, dokončená do jara roku 2019. Na obou jmenovaných stavbách bylo odebráno celkem pět vzorků renesančních a barokních štuků, odeslaných na rozbor složení a stratigrafickou analýzu do Technologické laboratoře Generálního ředitelství NPÚ k upřesnění jejich datace.

Na základě aktualizované archivní rešerše byly v objektech kostela Nejsvětější Trojice a zámku č. p. 1 vytipovány pískovcové prvky s potenciálem datační relevance jednotlivých stavebních fází objektů. Jedná se především o pískovcová ostění oken, dveří a nakládacích topných otvorů. Terénní dokumentace a analýza prvků vymezila škálu definicí dvou krajních materiálových typů, které byly na základě charakteristik pracovně ztotožněny s pískovci dvou litofaciálních oblastí, oherské a lužické. Následně byly odebrány z určených stavebních prvků vzorky ke rtuťové porozimetrii pískovce.

Na základě archivní rešerše, prospekce terénních tvarů a geologického mapování podloží byla vytipována místa těžených pískovcových výchozů v lokalitě. V těchto místech byly provedeny odběry vzorků horniny ke rtuťové porosimetrii pískovce.

Realizován byl také základní terénní průzkum vesnic, které v minulosti patřily k zahořanskému panství. Konkrétně se jedná se o Horní a Dolní Týnec, Lovečkovice, Tašov, Řetouň, Všehradice, Valtířov, Vítov, Vitín, Lukavec u Lovečkovic, Novou Ves a dále díly Zahořan, Třeboutic, Travčic a Řepčic u Třebušína. V těchto místech byl proveden terénní průzkum s cílem identifikace potenciálních památek s vazbou k řešené problematice. Výsledek je v tuto chvíli vyhodnocován.

Sekce historického výzkumu

V rámci historického výzkumu, řešeného PhDr. J. Koumarem, Ph.D. a Mgr. J. Pátkem, Ph.D. ve spolupráci s doc. PhDr. T. Velímským, CSc. a Mgr. P. Karlíčkem, Ph.D. a s kolegy ze sekce archivního výzkumu byl prozatím realizován rámec aktivit, které jsou vázány ke třem okruhům: kompletace a zhodnocení korpusu využitelného pramenného materiálu, dále koncepce zpracování z hlediska metodologie historické vědy (a využitelných postupů). Poslední aspekt posléze směřoval k vymezení aktivit historické sekce ve vztahu k ostatním okruhům projektu (doposud zejména diskuse a spolupráce se sekcí archivního výzkumu a sekcí krajinného výzkumu). V oblasti pramenné základny je v tuto chvíli prováděna podrobná analýza využitelnosti pramenného materiálu shromážděného kolegy ze sekce archivního výzkumu. Současně je realizována digitalizace specializovaných pramenných celků (aktivita směřovala především k rozsáhlejším pramenným celkům souvisejícím se správním vývojem a evidencí obyvatel – např. urbáře, katastry, pozemkové knihy aj.).

Aktuálně řešené okruhy:

• Typologizace pramenů a zhodnocení možností jejich reálného zpracování (dle rozsahu a významu dochované pramenné základny)
• Průběžná diskuse realizačního týmu historické sekce – v intencích hodnocení možností pramenné základny koncipování optimálního spektra metodologických postupů vhodných pro zpracování historického rámce vývoje lokality. Dílčí profilace badatelských záměrů členů týmu a zaměření k jednotlivým tématům. V rámci toho bylo upřesněno zpracování (a úkoly s tím spojené) jednotlivých etap historického vývoje. Do etapy zpracování nejstarších dějin (i s ohledem na význam výsledků archeologického výzkumu) byl zapojen doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc. Doplněn byl též významnější akcent na využití pramenů hospodářské povahy v podobě rozvoje režijních aktivit vrchnostenského velkostatku (zejm. akcent na vinařství a další agrární obory).
• Závažný (a nový) aspekt zde představuje akcent na hospodářský a sociální vývoj lokality, který obohatí původní badatelský záměr (zpracování pramenů katastrální povahy, pozemkových knih aj.)