Objev vojenského opevnění z Bramborové války u Holan
PhDr. Kamil Podroužek Ph.D.
18.11.2022
Relikty opevnění z Rakousko-pruské války 1778-1779 severovýchodně od Novozámeckého rybníka jsou z nálezů v terénu známy již nějaký čas (https://www.ropiky.net/clanky_item.php?id=1099287864). 0pevnění jihozápadně od Novozámeckého rybníka v prostoru mezi Holany a kostelem sv. Barbory v Zahrádkách se podařilo v terénu identifikovat až nyní. Rektifikovaná mapa prvního vojenského mapování z let 1780-1783 zaznamenává v tomto místě probíhající linii zemního vojenského opevnění, která se svým západním koncem opírá o Holanský rybník. Linii tvoří dvě čtvercové dělostřelecké reduty, prostřídané trojúhelnými i polygonálními redany. Díky digitálnímu modelu reliéfu terénu (DMR 5G) přístupnému na webových stránkách ČÚZK, se podařilo objevit východní z redut, jejíž výrazné relikty se dochovaly v zalesněném terénu Bažantnice jihozápadně od kostela sv. Barbory. Reduta o rozměrech 48 m x 52 m (20 x 22 sáhů) je orientována ve směru předpokládaného útoku ze severu od Zahrádek a vymezuje ji mělký příkop z jehož eskarpy se zdvíhá zemní val, ohraničující plochu asi 1580 m2. Špice reduty jsou vystrojeny nájezdovými rampami pro děla.
Díky leteckému snímkování krajiny provedenému Ondřejem Jungmannem (FŽP UJEP v Ústí n. L.), byl lokalizován také západní trojúhelný redan. Bujnější obilní porost v poli východně od Holan vykreslil příkop, lemující šíp redanu, a obrys rampy pro děla. Východní krajní redan byl pak nalezen při terénní průzkumu jižně od Borku na severozápadním svahu kóty 304. Uvedené objekty zemního opevnění zakončovaly západní křídlo obranné linie budované v roce 1778 pod vedením generála Ernsta Gideona Laudona od Janova nad Nisou po Holany. Opevnění u Holan navštívil dne 12. října 1778 během své inspekční cesty také císař Josef II.
Finalizace inventarizace sklepů zámku v Zahrádkách
16.11.2022
V souvislosti se vznikajícím stavebně-historickým průzkumem zámku v Zahrádkách je aktuálně dokončována inventarizace sklepních prostor tohoto objektu. Proběhla podrobná fotodokumentace všech zájmových prvků a nyní jsou dokončovány inventarizační karty, které poslouží jako podklad pro zmíněný průzkum.
Výuka 3D skenování v Zahrádkách
15.11.2022
V průběhu řešení projektu opakovaně probíhala v objektu zámku v Zahrádkách výuka předmětů Laserové skenování I a II, během které byli studenti seznámeni s metodou prostorového skenování. Na místě si tak mohli prakticky vyzkoušet možnosti a limity této metody sběru dat a sami tím přispěli k dokumentaci této kulturní památky.
Dokončení typologie prvků na zámku v Zahořanech
4.11.2022
V říjnu roku 2022 byla dokončena typologie prvků nacházejících se v exteriéru a interiéru na zámku v Zahrádkách. Byla sesbírána data, případně také odebrána profilace, a pořízena fotodokumentace všech prvků z třech nadzemních podlaží zámku, z čehož vyplynulo sestavení typologie okenních závěsů, okenních rámů, kliček, okenic a okenního táflování, dveřního táflování, nadsvětlíků, dveřních výplní, dveřních závěsů, zárubní, pískovcového ostění, nadsvětlíků a přikládacích otvorů. Ke každému typologickému prvku bylo do plánů zakresleno, kde se nacházejí, což dokazuje nejen funkci jednotlivých místností, kdy více zdobné prvky se vyskytovaly v reprezentativních místnostech, ale také to dokládá jednotlivé menší či větší přestavby zámku, což pomáhá při právě vznikajícím stavebně-historickém průzkumu zámku.
Vernisáž výstavy Konojedská preludia
20.6.2022
V pátek 17. června proběhla v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech vernisáž výstavy Konojedská preludia. Obsah výstavy, stejně jako projekt Hortus Montium Mediorum a historii výzkumu Konojed ze strany Filozofické fakulty UJEP představil odpovědný řešitel projektu Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. Slova se ujala také děkanka Filozofické fakulty prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. a vlastník areálu kláštera Ing. Vladimír Přibyl. Účastníci vernisáže měli možnost si kromě prohlédnutí výstavy a získání kritického katalogu také projít interiér kostela včetně nově otevřené krypty.
Pozvánka na vernisáž
8.6.2022
Vážení přátelé památek a naší fakulty,
tímto Vás srdečně zveme jménem paní prof. Michaely Hrubé, děkanky Filozofické fakulty UJEP a se souhlasem pana Ing. Vladimíra Přibyla na vernisáž výstavy Konojedská preludia, která se bude konat dne 17. 6. 2022 od 17 hodin v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech. Nedílnou součástí výstavy je také stejnojmenný kritický katalog, který bude možné zakoupit na místě.
Pojďme se ještě před prázdninami setkat a připít si na práci těch, kterým není lhostejná budoucnost kulturních památek v našem regionu.
Noc kostelů 10. 6. 2022 – Instalace putovní výstavy KONOJEDSKÁ PRELUDIA s kritickým katalogem
27.5.2022
Na letošním ročníku Noci kostelů 2022 bude v kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěka instalováno 18 bannerů. Výstava pojednává o vybraných momentech z historie Konojed a někdejšího konojedského paství, a podrobně mapuje součásti zdejšího památkového fondu. [úvodní banner]
Součástí výstavy je také kritický katalog: Jakub Pátek a kolektiv, Konojedská preludia, vydavatel Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2021, ISBN 978-80-7561-307-3. [obsah]
Možnost zhlédnutí výstavy bude do konce návštěvnické sezóny a to konkrétně do 30.9.2022. Další informace na https://www.nockostelu.cz/kostel/4194/
Geodetické zaměření zaniklé vsi Schischkenberg
Kamil Podroužek – Lucie Drmolová – Jan Horák
25.4. 2022
Na jihozápadní straně obory Vřísek, jihozápadně od vrcholu Žižkova vrchu (325,4 m n. m.) a východně od polohy Stará Hora (308,5 m n. m.) se nalézají pozůstatky zaniklé osady Schischkenberg - Žižkova Hora. Osada pravděpodobně vznikla před rokem 1654, kdy se sestávala ze dvou chalupnických usedlostí. Ty, umístěné v nejvýhodnější poloze, nesly později č. p. 18 a č. p. 29. Při vzniku katastrálního dělení území Novozámeckého panství připadla osada ke katastru Šváby a v návaznosti číselné řady byla spolu s touto vesnicí v roce 1771 také pročíslována. V té době se počet čísel popisných rozrostl na pět a uvedený stav pak přetrval dalších 150 let. Do obtížně dostupné osady na jižním svahu málo úrodné pískovcové plošiny nebyla nikdy zavedena elektřina a také pitnou vodu bylo nutné dovážet až z Knížecí studánky v údolí. Proto byla v průběhu druhé světové války obydlena opět už jen dvě čísla popisná. Po vysídlení obyvatel v letech 1945 - 1946 nedošlo již dosídlení osady a do roku 1957 zbyly ze všech domů pouze ruiny.
Pracovníci Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví dokončili geodetické zaměření a terénní průzkum přilehlého okolí. Nalezené datace sklepů sekaných v pískovci vročily rozvoj osady do 70. let 18. století.
Výsledné 3D modely soch ze zámeckého parku v Zahrádkách
21.3.2022
Na konci února proběhla dokumentace soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. Modely soch byly vytvořeny na základě optického 3D skenování (sv. Jan Nepomucký) a fotogrammetrické metody SfM (Structure from Motion).
Náhledové modely k prohlédnutí je možné stáhnout a prohlédnout ve formátu 3Dpdf:
sv. Jan Nepomucký [PDF, 46 MB]
sv. Barbora [PDF, 359 MB]
Digitalizace soch v zámeckém parku v Zahrádkách
28.2.2022
Dne 25.2. proběhla v zámeckém areálu dokumentace dvou soch sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. Pro digitalizaci sochy sv. Jana Nepomuckého byla využita metoda optického skenována za pomocí přístroje Artec Eva. Zatímco u sochy sv. Barbory byla pořízena sada snímku pro fotogrammetrii, která bude následně vyhodnocena v prostředí SW Agisoft Metashape. Konečným výstupem budou 3D modely, které se využijí do připravované specializované mapy Zahrádky – Holany komponovaná kulturní krajina.
Workshop na téma Zahrádky
21.1.2022
Dne 20. ledna 2022 se uskutečnil workshop s tématem "Zahrádky - výzkum a prezentace nových poznatků". Zástupci jednotlivých pracovních sekcí představili na konkrétních příkladech aktuální stav plnění cílů projektu. Stěžejním bodem programu byla konkretizace úkolů spojených s procesem finalizace přípravy tematické specializované mapy.
Program workshopu |
| 14:00 | Zahájení workshopu, přivítání účastníků - Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. |
| 14:10 | Inventarizace architektonických prvků zámku Zahrádky - Mgr. Veronika Chalupová. |
| 14:30 | Stavebněhistorická analýza zámku Zahrádky - PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. |
| 14:45 | Zaměření staveb - Mgr. Jan Horák. |
| 14:55 | Komponovaná krajina Zahrádecka - Ing. Jana Kohlová. |
| 15:45 | Urbanistický vývoj obce Zahrádky - Mgr. Miroslav Kolka a PhDr. Václav Zeman. |
| 16:15 | Analýza historických inventářů zámku Zahrádky - Mgr. Tomáš Sekyrka. |
| 16:30 | Význam české větve rodu Kouniců pro Zahrádky - Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. |
| 16:45 | Historie kostela sv. Barbory a jeho vybavení - PhDr. Vít Honys. |
| 17:15 | Nmap: Zahrádky – Holany komponovaná kulturní krajina - Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D. |
| 17:45 | Závěrečná diskuse. |
Dokumentace novorokokové výzdoby v tzv. hraběnčině salónku
15.12.2021
Po požáru zámku v Zahrádkách v roce 2003 se ocitl objekt v havarijním
stavu, přesto se dochovala novorokoková výzdoba ze 30. let 19. století v severovýchodním rizalitu ve 2NP
zámku. V salónku se nachází celkem čtyři rámy s rokajem vytvářející
zrcadlo, které vždy vyplňuje prostor stěny mezi okenními, či dveřním otvorem.
Rám je situovaný na stěně do vertikálně obdélného tvaru. Vrchní část rámu je
zaoblená a doplněna o stylizované listy, dále se ve středu vrchní části rámu
nachází nesymetrický rokaj se stylizovanými květy a listy situovaný do zlatého
řezu. Samotný rám s rokajem vykazuje známky poškození, kdy jednotlivé
části rámu a detaily rokaje jsou utrženy či poškozeny. Na některých částech rámu
je zachován svrchní zlatý nátěr, z velké části však dochází
k odlupování nátěru. Díky zachovalé výzdobě můžeme předpokládat, že byl
salónek renovován za Michaela Karla z Kounic.
Pracovní schůzka: Zahrádky u České Lípy
8.11.2021
Dne 5. listopadu proběhla v Zahrádkách a okolí schůzka terénních pracovníků s řešiteli projektu. Hlavním cílem bylo stanovení harmonogramu prací souvisejících s plánovanými výstupy projektu pro danou lokalitu. Mimo bezprostředního okolí zahrádeckého zámku zavedla exkurse účastníky také ke kostelu sv. Barbory v Zahrádkách.
Fotodokumentace interiéru zámku v Zahrádkách
31.10.2021
Dne 7. října proběhla na zámku v Zahrádkách u České Lípy podrobná fotodokumentace interiéru zámku se zaměřením na historicky hodnotné prvky. Jednotlivé fotografické snímky budou využity pro vytvoření typologií okenic, kování, dveřních výplní, světlíků, táflován atd. Do soupisu hodnotných prvků budou zahrnuty kachlová kamna z hlavního sálu, skládaná parketová podlaha z tzv. hraběnčina salonku či krbová kamna a další. Souhrnný seznam hodnotných prvků bude zohledněn při stavebněhistorickém průzkumu zámku.
Výstava Konojedská preludia
30.10.2021
Dne 1. listopadu 2021 bude v prostorách budovy A Filozofické fakulty UJEP Pasteruově ulici 13 v Ústí nad Labem zahájena výstava s názvem Konojedská preludia. Výstava zpracovávající v 18 bannerech vybrané kapitoly z dějin a památkového fondu Konojed
a někdejšího konojedského panství byla připravena jako jeden z výstupů II. fáze řešení projektu Hortus Montium Mediorum. Po prezentaci v rámci v Ústí nad Labem
následně poputuje do Konojed a do Úštěka.
Výstava je doprovázena vydáním kritického katalogu, který rozšiřuje témata jednotlivých bannerů
a podrobně představuje výsledky provedeného výzkumu. Výstava bude na FF UJEP probíhat v termínu od 1.11. 2021 do 31.1.2022. Přístupná je zdarma
v otvíracích hodinách fakulty. Katalog je distribuován na místě či na požádání přes kontakty uvedené na tomto webu.
Odborná studentská praxe v Zahrádkách
15.9.2021
Ve dnech 6.–12. září 2021 proběhla v Zahrádkách u České Lípy odborná studentská praxe prvních ročníků denního i kombinovaného studijního oboru Dokumentace památek.
Během odborného kurzu byli studenti seznámeni se současnými metodami dokumentace hmotných historických pramenů. Jako vhodný předmět zájmu posloužil areál zámku v Zahrádkách, zámek Vřísek či hřbitovní areál kostela sv. Barbory. Studenti si v průběhu praxe vyzkoušeli různé disciplíny oboru Dokumentace památek. Stavební měření, které probíhalo na zámku Vřísek/Vítkovec, jehož půdorysy a svislé řezy byly vyhotoveny v elektronické podobě v prostředí CAD. Pro hodnotné okenice a dveřní výplně ze zámku v Zahrádkách byly vypracovaný inventarizační karty, obsahující nejen základní grafickou dokumentaci, ale i verbální popis. Při inventarizaci a tvorbě plánové dokumentace se uplatňovala i metoda jednosnímkové fotogrammetrie. V areálu kostela sv. Barbory si studenti vyzkoušeli dokumentační fotografování a popis samotné stavby, při němž se zdokonalovali v odborné terminologii. Starší plošný průzkum obce byl doplněn o další objekty.
Neopomenutelným přínosem pro výuku byla možnost vést odbornou praxi v součinnosti s projektem. Studenti si tak mohli například vyzkoušet dokumentační činnost v objektech, které jsou památkově chráněné.
Dokumentace zámku Vřísek (Vítkovec)
1.8.2021
V současné době probíhá závěrečná fáze tvorby plánové dokumentace pláště zámku Vřísek (Vítkovec). Dokumentace vychází zejména z fotogrammetricky vytvořeného prostorového digitálního modelu, dimenzovaného a lokalizovaného na základě geodetického měření. Takto získané ortofotomozaiky jsou, společně s hypsometrickými projekcemi vyhodnoceny a vektorizací zpracovány do podoby 2D plánů.
Romantická zřícenina Jíljov
28.6.2021
V rámci dokumentačních prací v Zahrádkách a okolí byla věnována pozornost i lokalitě Jíljov s romantickou vyhlídkou, vzniklou adaptací nevyužívaného pískovcového lomu při úpravách komponované krajiny v mezi Zahrádkami, Holany a Šváby. Prostorový model torza objektu byl vytvořen metodou SFM (Structure From Motion) pomocí půl druhého tisíce digitálních fotografií a geodetického zaměření.
Noc kostelů 2021 - Představení nové knihy o Zahořanech
24.5.2021
V rámci kooperace Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se spolkem Pro Zahořany proběhne dne 28. května 2021 od 17:00 první veřejné představení obsáhlé kolektivní monografie podrobně mapující historii a památkový fond Zahořan na Litoměřicku.
Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech - Program Noci kostelů 2021 |
| 17:00–17:20 | Přestavení knihy Zahořany Cesta časem a prostorem Jakuba Pátka a kolektivu autorů. |
| 17:20–18:00 | Komentovaná prohlídka centra obce s autory publikace (urbanismus obce, historie zámku, drobné sakrální památky). |
| 18:00–19:00 | Komentovaná prohlídka kostela a jeho okolí s autory publikace (historie a stavební vývoj kostela a jeho areálu, osobnosti spojené s jeho výstavbou a výzdobou). |
| 19:00–21:00 | Možnost návštěvy kostela, podle zájmu povídání o historii kostela a jeho současných opravách, zajišťují členové Spolku Pro Zahořany. |
Kolektivní monografie o Zahořanech z pera pracovníků KHI a CDDKD a jejich spolupracovníků
29.4.2021
Uprostřed covidových omezení byla v rámci řešení našeho projektu vydána rozsáhlá kolektivní monografie věnovaná minulosti, památkovému fondu a kulturní krajině lokality Zahořany u Litoměřic.
V publikaci nazvané Zahořany. Cesta časem a prostorem shrnulo třináct autorů dlouholetý výzkum, který byl dílčími kroky v této lokalitě zahájen již v roce 2013. Práce obsahuje velké množství zcela nových zjištění i zajímavé pohledy rozdílně profesně zaměřených badatelů na totožný objekt zájmu. Autorský kolektiv z řad pracovníků a spolupracovníků katedry historie a Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví touto publikací programově navazuje na obdobně koncipovanou knihu, věnovanou v minulosti lokalitě Milešov na Lovosicku, a do budoucna připravuje a obdobné zpracování také pro další lokality v Českém středohoří.
Dokumentační výjezd: Zámek Zahrádky č. p. 1
26.3.2021
V rámci následného výjezdu byla pracovníkem Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP doplněna dokumentace raně barokních fresek v západním sále jižního křídla. Technikou jednosnímkové fotogrammetrie byly vyhotoveny chybějící měřické snímky odkrytých fresek č. 3 – kanelovaný antický sloup a č. 5 – torzo sochy sv. Lukáše. Tím byla dokončena dokumentace freskové výzdoby sálu, na jejíž dokumentaci a vyhodnocení spolupracují projektoví pracovníci PhDr. Vít Honys a PhDr. Kamil Podroužek Ph.D.
Pracovní schůzka: Zámek Zahrádky č. p. 1
19.3.2021
Dne 19. března proběhla v Zahrádkách u České Lípy schůzka pracovníků Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP s pracovníky NPÚ ÚOP Liberec. Cílem pracovní schůzky byla kontrola stavebních plánů zámku z roku 2007 a jejich porovnání se současným stavem. Průzkum odhalil drobné nedostatky v plánové dokumentaci, které bude nutné řešit doměřením jednotlivých prvků. Současně s tímto krokem bude nutné provést také důkladnou fotodokumentaci stávajícího stavu zámku a zámeckého areálu. Z hlediska poznání stavby byla rozhodujícím přínosem podrobné prohlídky objektu identifikace pozdně gotických prostorů a konstrukcí v přízemí severního a západního křídla zámku.
Dokončující práce na katalogu a výstavě
15.2.2021
Aktuálně očekávané vydání katalogu o konojedského panství, jehož součástí bude i obrazová výstava, se dostalo do závěrečné fáze korekce odborných textů a grafických úprav. Autoři shromáždili a zpracovali řadu detailních a unikátních informací, které nabídnou nejenom ucelený přehled o historii, ale i nevšední zajímavosti z konojedského panství.
Dokumentace torza středověkého hradu
15.12.2020
Pracovníci Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví využili vegetační klid k dokumentaci reliktů středověkého hradu v lokalitě Milčany II. (zapsané pod rejstříkovým číslem ÚSKP 41829/5-2952), v katastru obce Holany. Z areálu hradu se do současné doby zachovalo nároží zděného objektu neurčené funkce, spolu s méně výraznými stopami po hradební zdi a příkopu. Byla pořízena sada snímků pro průsekovou fotogrammetrii, která bude s pomocí geodeticky zaměřených vlícovacích bodů vyhodnocena v prostředí SW Agisoft Metashape. Prvotním výstupem dokumentace bude prostorový počítačový model s možností vygenerovaní plošných rastrových dat, vhodných k vektorizaci do podoby plánové dokumentace.
Workshop na téma Konojedy
9.11.2020
Dne 4. listopadu 2020 se uskutečnil workshop s tématem "Konojedy - výzkum a prezentace nových poznatků". S ohledem na aktuální covidovou situaci bylo nutné realizovat toto prezentační a pracovní setkání netradičně ve virtuálním prostoru, k čemuž byla využita konferenční platforma BigBlueButton. V rámci workshopu byla prezentována nová zjištění vyplývající z intenzivního zkoumání zmíněné lokality v letech 2019-2020. V rámci 14 vystoupení byly prezentovány výsledky z oboru dokumentace památek a krajinného a historického výzkumu. Workshopu se vedle řešitelů projektu zúčastnila také většina spolupracovníků projektu a diváci z řad studentů FF UJEP.
Pozvánka na workshop
KONOJEDY: VÝZKUM A PREZENTACE NOVÝCH POZNATKŮ
4. 11. 2020, od 13:00
V rámci workshopu budou pracovníky projektu prezentovány nejnovější výsledky výzkumu dané lokality z let 2019-2021.
S ohledem na platná karanténní opatření a nemožnost přístupu do budovy FF UJEP s výjimkou zaměstnanců UJEP
se workshop uskuteční v online podobě. Pro návštěvu workshopu využijte virtuální místnost na adrese https://blue.ujep.cz/b/jak-qle-qv8-xkj (odkaz nutno zadat do vyhledávače, následně zadat své celé jméno a dát připojit do místnosti) - systém nevyžaduje žádné heslo.
Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Program workshopu |
| 13:00 | Zahájení workshopu, virtuální přivítání účastníků |
| 13:05 | Úvodní slovo hlavního řešitele a představení koncepce připravované výstavy s pracovním názvem "Konojedská preludia" a dvojice map s odborným obsahem s názvem "Konojedy - památkový fond obce a jeho okolí" a "Identifikace památkové hodnoty a kompozičních principů - zámecký park Konojedy". |
| 13:15 | Konojedy - prezentace výsledků archivního a historického výzkumu
(PhDr. Jiří Koumar, Ph.D., Mgr. Jakub Pátek, Ph.D., Mgr. Martin Barus, PhDr. Václav Zeman, Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.) |
| 14:30 | Konojedy - prezentace výsledků krajinného výzkumu a dokumentace památek (Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D., Mgr. Táňa Šimková, Ph.D, PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., Ing. Jana Kohlová, Mgr. Monika Stará, Mgr. Lucie Drmolová, Mgr. Jan Horák, Mgr. David Skalický) |
| 15:30 | Závěrečná diskuse |
| 16:00 | Závěr workshopu |
Hledání pamětníků tragického osudu kostela sv. Barbory ve Valkeřicích
17.9.2020
Kostel sv. Barbory se nacházel na jižním okraji obce Valkeřic. Nejstarší zmínka o jeho existenci je z roku 1352. Ves se v roce 1650 stala majetkem generála Jana Šporka. Po jeho smrti se panství ujímá jeho syn hrabě František Antonín Špork, který si nechal ve Valkeřicích v roce 1700 postavit trojkřídlý patrový lovecký zámeček. Rozhodl se také na původním místě vystavět v letech 1724-1728 nový kostel.
Na výstavbu kostela měl být využit stavební materiál z částečně zbořeného loveckého zámečku z Valkeřic. Stavitelem kostela sv. Barbory byl Zacharias Hoffmann z Hanšpachu-Lipové, který patřil mezi nejvýznamnější barokní stavitele působících v Čechách i Lužici. Jeho rukopis spočíval v kombinacích dynamických prvků s výrazně zklidněným celkovým výrazem fasád. Hrabě František Antonín Špork patřil ve své době k barokním mecenášům, což se i odrazilo ve vysoce kvalitním vybavení interiéru kostela. Lze například uvést sochu ukřižovaného Krista od významného sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Nejen tato plastika, ale i další mobiliář se dochoval do dnešních dnů. Například plastika od Brauna se nachází v Národní galerii v Praze.
Nepříznivý vývoj pro sakrální památky v příhraničí započal v roce 1945, kdy došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva. Situace se zhoršovala i malým počtem věřících, což nedovolovalo církvi financovat rozsáhlé opravy farností. Kritická situace pro církev nastala v roce 1948, kdy se k moci dostala Komunistická strana Československá, která tvrdě prosazovala proticírkevní opatření. Převzetí státní moci KSČ, nepřispěla ke zlepšení financování církevních památek, ale spíše naopak. Stát odmítal přispívat na památky menšího významu a biskupství pod vedením státu do okrajových kostelů s nízkou návštěvností taktéž odmítala investovat.
Tento smutný osud se nevyhnul ani kostelu sv. Barbory ve Valkeřicích, dne 10. dubna 1973 požádal Okresní národní výbor Děčín Ministerstvo kultury ČSR o zrušení památkové ochrany pro špatný stav objektu. Žádosti bylo téhož roku vyhověno, a dne 11. července 1975 byl kostel odstřelen. K demolicím se rovněž vyjadřoval okresní stavební podnik, bez jehož povolení nebylo možné stavbu odstřelit.
Z odstřelu se dochovala unikátní fotografie, zachycující některé účastníky, kteří zvědavě nahlížejí do prostřílené makovice, viz obr. č. 6. Před nelehkým úkolem se ocitli pracovníci z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví, kteří měli za úkol identifikovat postavy na fotografii. Velmi pracovníkům pomohl současný starosta Valkeřic, který dokázal, jedno z mužů identifikovat a domluvit s ním schůzku. Studenti si mohli tak v praxi vyzkoušet jednu z metod oral history. U rozhovoru s pamětníkem je důležité předem dobře připravit a formulovat otázky a nepodjatě vyhodnocovat odpovědi. Pak může rozhovor přinést i historicky zajímavé informace: například, že kostelní makovice obsahovala nějaké materiály a předměty. Přesto, že podle sdělení pamětníka to nikdo z přihlížejících obyvatel vsi neviděl, rozšířila se mezi lidmi informace, že se v makovici nacházel poklad. Asi nepřekvapí, že si po odstřelu místní odnášeli stavební materiál, který pak využívali pro své potřeby. Je tak pravděpodobné, že se ve Valkeřících mohou dodnes nacházet druhotně užité prvky a články z kostela.
Letní příprava
28.7.2020
V letních měsících pracovníkům z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví komplikuje terénní práci vegetační období. Přesto pracovníci nezahálejí a pečlivě se připravují na další terénní průzkumy. Momentálně shromažďují dostupné informace, provádějí základní rešerši archivních pramenů a literatury.
Hledání ztraceného zámku: tematický plošný průzkum Valkeřic
26.6.2020
Hrabě František Antonín Špork se zasloužil o povznesení významu Valkeřic, neboť zde nechal v roce 1700 postavit trojkřídlý patrový lovecký zámek, který sloužil k pobytu vrchnosti při lovech. K zámku byla zbudována velká zahrada s lipovou alejí a v letech 1712–1713 bylo postaveno i dřevěné divadlo. Velkou vášní hraběte byl především lov a čižba, proto bylo v okolí vybudováno několik čihadel. Na čižbu upomíná například i název nedaleké dnes již téměř opuštěné vsi Sluková.
Za hraběte Františka Karla Rudolfa Swéerts-Sporcka nebyly pobyty vrchnosti již tak časté, a proto byla část zámku v roce 1721 stržena a materiál použit na přestavbu gotického kostela sv. Barbory. Kostel po druhé světové válce začal chátrat a v roce 1975 byl odstřelen.
Jedním z mnoha úkolů v této lokalitě bylo pro pracovníky z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví vyhledat polohu a zbylé relikty loveckého zámku. Před vlastním terénním průzkumem bylo nutné provést základní rešerši literatury, archivních pramenů a shromáždit dostupné informace. Velmi užitečným pramenem se ukázala být rytina od anonymního autora, kterou jsme datovali mezi roky 1701–1711. Rytina zobrazuje okolí Valkeřic a Blankartic s loveckým zámečkem, gotickým kostelem a čihadly. Pro ztotožnění objektu v terénní situaci byla využita mapa prvního vojenského mapování z 60.–80. let 18. století a k přesnějšímu určení polohy, byly využity povinné Císařské otisky map stabilního katastru z roku 1843. Veškeré mapové podklady byly následně proloženy se současným leteckým snímkem. Tím došlo k určení možné polohy v terénu. Následný plošný průzkum, potvrdil domněnku, že se skutečně jedná o místo, kde dříve stával zámek. V současné době se na soukromém pozemku nacházejí dvě oplocené rekreační stavby.
Digitalizace náhrobníku v kostele sv. Havla
20.5.2020
Areál barokního kostela sv. Havla v Bílém Kostelci je ohroženou kulturní památkou, která postupně chátrá již od roku 1945, kdy kostel přestal být udržován. Kostel byl postaven v roce 1733 za výrazné finanční podpory hraběnky Anny Kathariny Schweerts-Sporck. Od založení Římskokatolické farnosti Konojedy v roce 1786 se však stal kostelem filiálním a tento statut mu již zůstal.
Náhrobník Anny Dorothy Bartsch (1660-1685), která měla být patrně manželkou správce konojedského panství se nachází v jižním průčelí kostela. Na náhrobníku je vyveden dvacetiřádkový pohřební nápis v majuskulní latince. Náhrobník byl zřejmě instalován již v předchůdci barokního kostela, do kterého byl po výstavbě nového objektu přemístěn a kde se dochoval dodnes.
V roce 1970 byla vedena jednání o přemístění náhrobníku, neboť hrozilo jeho poškození či dokonce zničení. Novým místem jeho uložení se měl stát kostel v Kravařích. K jeho přesunu však nakonec nedošlo, stejně jako k řízené demolici celého objektu. V současné době jsou realizovány předprojektové přípravy, předcházející záchraně této kulturní památky.
Náhrobník byl dokumentován metodou laserové skenování pomocí přístrojem Creaform EXAscan s přesností na 1 mm. Výstup byl realizován v rámci projektu Hortus Montium Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří programu NAKI II.
Tajemné železné střepy z východu Českého středohoří
Kamil Podroužek
24.4.2020
Terénní průzkumy zámecké zahrady i širšího extravilánu Konojed přinesly vedle řešení velkých otázek kompozice barokní krajiny, či umístění a funkce objektů hospodářských areálů panství i drobné otázky a záhady. Na jednu z nich se nyní snad podařilo nalézt odpověď.
Když Mgr. David Skalický dobýval z destrukčního zásypu mlýnské lednice zaniklého mlýna na střelný prach na jižním okraji katastru vsi těžké litinové střepy, kroutili ostatní nad podivným nálezem nevěřícně hlavou: Střepy dělostřeleckých koulí? Pozůstatky mlýnského složení? Technologické zařízení na výrobu střelného prachu?
Záhadu podivných železných střepů nevyřešila ani jejich pečlivá konzervace, které se ujal Bc. Roman Švec. Přinesla však nález reliéfního zobrazení erbu a části číslic 8,9. Nebylo pochyb, trojice lilií oddělené vodorovným břevnem jsou nezaměnitelnými heraldickými figurami pánů z Vrbna a identifikace výrobku komárovských železáren hraběcí hořovické větve tak umožnila rámcově datovat vznik neznámého artefaktu mezi léta 1785–1825.
Rozhodující zjištění však přineslo až naskenování zlomků optickým skenerem a jejich virtuální sestavení do 3D modelu původního předmětu, které provedla Mgr. Monika Stará. Na základě tvaru modelovaného artefaktu, jeho velikosti a užitého materiálu byl předmět interpretován jako litinový kamnovec. Rozšíření užívání litinových kamnovců odpovídá i době napoleonských válek, do které artefakt datuje výrobní značka a možné vročení odlévací formy do roku 1789.
Edit: 29.7.2020 uveřejnil Litoměřický deník článek o tomto tématu na svých webových stránkách.
Dokumentace zámeckých zahrad v Konojededch.
12.3.2020
Pracovníci Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví v měsíci březnu využívají závěrečné období vegetačního klidu k dokumentaci vybraných živých i neživých reliktů hospodářského zázemí a zahrad zámku v Konojedech. Jarní olistění stromů a keřů by značně zkomplikovalo měření totální stanicí a GPS v prostředí bujné náletové vegetace.
Sochy světců ze zámku v Konojedech
6.2.2020
Dne 6. února pracovníci Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví identifikovali tři sochy světců, deponované v prostorách konojedského pivovaru. Sochy jsou ve špatném technickém stavu. Atributy dochované u dvou skulptur lze přisoudit ikonografickým typům sv. Peregrina a sv. Filipa Benicia. Identifikace třetího světce bude možná až po citlivém otočení jeho sochy do polohy čelem vzhůru. Přesné dřívější umístění soch lze určit pouze u sv. Filipa Benicia a sv. Peregrina na základě fotografie pořízené v březnu 2017, která zachycuje severní průčelí zámku s odhalenými zazdívkami nik a s poškozenými sochami.
Doplňující plošný průzkum v Konojedech
24.1.2020
Dne 24. 1. provedli pracovníci z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví doplňující plošný průzkum v obci Konojedy. Cílem průzkumu byla aktualizace fotografií pořízených v předešlých letech.
Zatímco plošný průzkum z roku 2017 byl proveden, jakožto základní metoda rekognoskace terénu před zahájením konkrétnějších výzkumů, revize průzkumu v tomto roce přinesla informace o změnách technického stavu některých zájmových objektů. Jako příklad je možné uvést dům s tanečním sálem č. p. 101, u kterého došlo k destrukci střechy.
Dokumentace pivovorau v Konojedech
24.1.2020
Dne 24. ledna pracovníci z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví započali s dokumentací pivovaru v Konojedech. V první fázi byla využita geodetická metoda, kdy pracovníci vytyčili geodetické body, ze kterých se následně budou zaměřovat podrobné body stavby.
Workshop na téma Zahořany
13.12.2019
Dne 13. prosince 2019 se na půdě Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem uskutečnil workshop s tématem "Zahořany - výzkum a prezentace nových poznatků". V rámci workshopu byla prezentována nová zjištění vyplývající z intenzivního zkoumání zmíněné lokality v letech 2018-2019. V rámci 15 vystoupení byly prezentovány výsledky z oboru dokumentace památek a krajinného a historického výzkumu. Workshopu se vedle řešitelů projektu zůčastnila také většina spolupracovníků projektu a zájemci z řad akademické obce.
Pracovní schůzka: Zámecký park a sady v Konojedech
11.12.2019
Dne 11. prosince proběhla v Konojedech schůzka pracovníků z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví s Ing. Janou Kohlovou, specialistkou na zahradní architekturu v historické perspektivě. Cílem pracovní schůzky bylo upřesnění požadavků na zaměření reliktů staveb, cest a stromů. Dokumentace se stane jedním z podkladů pro analýzu historie úprav parku, zahrad a sadů.
Pozvánka na workshop
ZAHOŘANY: VÝZKUM A PREZENTACE NOVÝCH POZNATKŮ
13. 12. 2019, od 9:30
Místnost A 313, budova Filozofické fakulty UJEP
V rámci workshopu budou autory jednotlivých kapitol připravované monografie prezentovány nejnovější výsledky výzkumu dané lokality
z let 2018-2019.
Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
Program workshopu |
| 9:30 | Zahájení workshopu, přivítání účastníků |
| 9:40 | Úvodní slovo hlavního řešitele a představení koncepce připravované monografie |
| 10:00–12:00 | Prezentace výsledků archivního a historického výzkumu
(PhDr. Jiří Koumar, Ph.D., Mgr. Jakub Pátek, Ph.D., Mgr. Martin Barus, Mgr. Petr Karlíček Ph.D., Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D.) |
| 12:00–12:30 | Přestávka na občerstvení |
| 12:30–15:00 | Prezentace výsledků krajinného výzkumu a dokumentace památek
(Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D., Mgr. Táňa Šimková, Ph.D, PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., PhDr. Petr Hrubý, Mgr. Jan Horák, Mgr. David Skalický) |
| 15:00 | Závěrečná diskuse |
| 15:20 | Závěr workshopu |
Metoda: 3D skenování
1.11.2019
Pracovníci z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví využívají ke své práci moderní techniku, která jim umožňuje zdokonalovat dokumentaci. Jako příklad můžeme uvést optické či laserové 3D skenery, které se dále dělí na stacionární či ruční. Funkcí tohoto zařízení je pořizovat data, ze kterých jsou dokumentátoři následně schopni vytvářet 3D modely. Ve speciálním programu se poté přidá na modely textura, pořízená focením skenovaného objektu. Díky tomu vzniká realistický 3D model objektu. Tato metoda výstupu byla také využita pro digitalizaci v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech pro oltáře, plastické štukové výzdoby a vybraného mobiliáře. Při dokumentaci byly použity různé druhy skenerů například skener Breuckmann, Artec Eva, Faro Focus a Faro Freestyle.
Plošný průzkum: Panství Konojedy
22.10.2019
Plošný průzkum na území někdejšího konojedského panství se tentokrát zaměřil na obce Čáslav u Verneřic, Dubičná, Lukov a Levínské Petrovice. Za vyzdvihnutí stojí skulptura Piety v Čáslavi, která se nachází v opatrovaní u jednoho z chatařů, který ji poničenou před několika lety objevil v ruinách místní kapličky. Jeho cílem je obnovení kapličky podle nalezených plánů a navrácení piety na její původní místo. Dále byly při plošném průzkumu zdokumentovány dva mlýny v obci Dubičná. Mlýn č. p. 36 obsahuje dochované části mlýnského složení.
Fotodokumentace zámku Konojedy
3.10.2019
Díky svolení současného majitele zámku v Konojedech mohli dokumentátoři Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví provést základní fotografickou dokumentaci současného stavu interiérů objektu, který v současnosti prochází procesem rekonstrukce. Zámecký areál byl v průběhu druhé poloviny 20. století poškozován necitlivými zásahy a nedostatečnou údržbou ze strany předchozích majitelů. I tak se však v interiéru dochovalo kromě samotných konstrukcí množství cenného zařízení, mezi něž patří lavabo a výdejní okno klášterního refektáře, či barokní stoka. Uvnitř zámku jsou také deponovány dvě poškozené sochy světců, které zřejmě pochází z nik na východním průčelí objektu. Stejně jako v případě soch ze severního průčelí mají i tyto skulptury odsekané části vystupující zřejmě před rovinu fasády v době zazdívání těchto nik po zrušení kláštera.
Exkurse do Konojed a Zahořan
1.6.2019
Dnem 1. 6.
2019 byla zahájena II. etapa projektu s názvem Dokumentace památkového
fondu, krajiny a historický výzkum Konojed. V rámci řešení vstupní fáze II. etapy
jsou realizovány archivní rešerše, rešerše dostupné tuzemské i zahraniční
literatury. V současnosti je zahájen podrobný výzkum dějin obce, dějin
jednotlivých objektů a historického vývoje dalších lokalit někdejšího panství
(Valkeřice, Merboltice a další). Současně začala dokumentace památkového fondu
s v souladu se zněním přihlášky projektu. Již delší dobu probíhá podrobná
dokumentace a výzkum zámeckého parku a jeho vývoje.
Zahájení terénních prací v Zahrádkách
1.6.2019
V posledních dvou týdnech května byly zahájeny práce na dokumentaci a analýze vybraných objektů v Zahrádkách u České Lípy a okolí. V souběhu s výukou studentů oboru Dokumentace památek byly provedeny přípravné práce na dokumentaci zámku, skleníku v zámecké zahradě, posedu v nedaleké bažantnici a vybraných sochách v okolí zámku. Byl rovněž rozšířen plošný průzkum obce a jejího okolí se zaměřením na barokní krajinotvorné prvky.
Exkurse do Zahrádek
23.4.2019
V rámci příprav k dokumentačním pracem, jejichž součástí bude i květnová odborná studentská praxe, podnikli v úterý 16.4.2019 pracovníci CDDKD seznamovací výjezd do Zahrádek u České Lípy. Kromě zámku a jeho rozlehlé suterénní části navštívila skupina dokumentátorů také relikty Kounického pivovaru a proběhla také prvotní rekognoskace krajinotvorných objektů v prostoru mezi obcemi Zahrádky, Holany a Borek. Na základě zíkaných poznatků bude vytvořen hramonogram prací v Zahrádkách na příští měsíce.
Průběh prací v Zahořanech
7.11.2018
Pozornost památkově orientovaného výzkumu byla prozatím s ohledem na harmonogram projektu zaměřena na lokalitu Zahořany.
Realizován byl výjezd do vesnic, které patřily k zahořanskému statku v době, kdy panství v roce 1651 získal Jan van der Croon. Jedná se o Horní a Dolní Týnec, Lovečkovice, Tašov, Řetouň, Všehradice, Valtířov, Vítov, Vitín, Lukavec u Lovečkovic, Novou Ves a dále díly Zahořan, Třeboutic, Travčic a Řepčic u Třebušína. V těchto místech byl proveden terénní průzkum s cílem identifikace potenciálních panských sídel, které by dobou svého vzniku či realizací případných přestaveb mohly být analogií k zahořanskému zámku. Žádný zájmový objekt nalezen nebyl, tedy v současné době nejsou v místech někdejšího panství k zámku analogie žádné.
Zároveň pokračují práce na stavebním zaměření stávajícího stavu zahořanského zámku. V současné době se dokončuje zaměření sklepů.
Na zámku proběhla i výuka kurzu Laserové skenování I (KHI/V014), jehož výstupy představují prostorové modely části barokní štukové výzdoby stropu v sále v patře východního křídla a dále štukové výzdoby v přízemí jižního křídla zámku.
Exkurse do Konojed a Zahořan byla úspěšná
9.10.2018
V úterý 9.10.2018 proběhla exkurse do Konojed a Zahořan. Účastníci projektu navštívili kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech, zámek v Zahořanech, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a nedaleké mlýny v Konojedech. Děkujeme vlastníkům a správcům objektů za umožnění přístupu.
Exkurse do Konojed a Zahořan
8.10.2018
V úterý 9.10.2018 proběhne exkurse do Konojed a Zahořan pro účasníky projektu. Sraz je v 10h, podrobnější info poskytne zmocněnkyně pro koordinaci projektu ze strany CDDKD Mgr. Monika Stará (Telefon: + 420 475 286 458, Mobil: + 420 725 836 164, E-mail: monika.stara@ujep.cz).
Kamil Podroužek – Jaroslav Hoření: 20 let po požáru, zámek v Zahrádkách | 30. leden 2023, 12:27 | 2:31
Zámek Zahořan - stavbněhistorický průzkum (textová část) [PDF, 2MB]
![[úvodní banner]](obr/vysledky/konojedy_banner01.jpg){kind=link}
![[obsah]](obr/vysledky/konojedy_katalog_obsah.jpg){kind=link}